Dcerka dostala knížku na rozloučenou se školním rokem ve školce. Přečetly jsme ji ten samý den a i když nejprve tvrdila, že se jí nelíbí - přeci jen, ilustrace Nikoly Lagosové nejsou v zářivých barvách, jsou spíše snové a rozhodně ne prvoplánové - u čtení básničky se smála a příběh ji opravdu bavil. Edice mikroliška je super, nápadité a chytré knížky do kapsy :-)

Mikroliška je moje krevní skupina. A zjevně nejen moje - děti i rodiče v naší knihovně mají moc rádi tu jedinou, kterou doposud máme, a sice Kolalu petřínskou Jany Šrámkové. Teď se mi podařilo koupit dalších asi sedm knížeček a už se těším, kolika malým čenářům udělám radost. Veršovaná pohádka Robina Krále je opravdu superkrátká - na rozdíl od většiny ostatních knížeček této edice tady opravdu najdete stěží deset krátkých vět. Ale jsou to věty tuze jímavé a hlavně: tady boduje především ten skvělý nápad! Kresby Nikoly Logosové jsem taky napoprvé nestrávila, ale postupně docházím k názoru, že být tam Milerovy zvonečky, divizny a psí boudy, nehodily by se tam. Zato divizna na poslední straně, ta se mi líbí převelice!