Mám moc ráda hudbu Nicka Cavea a skvěle mi sedí i jeho literární tvorba - obojí je můj šálek kávy ...

Trvalo mi to víc jak půl roku, než jsem se pročetla na konec, ale nevadí. Vůbec nevadí. Tvorba Nicka Cavea je dost specifická a člověk na ni musí být správně naladěn, aby si z toho něco odnesl. Píseň z pytlíku na zvratky je sbírka básní (v řadě míst s přesahem do prózy), kterou Cave psal během turné s kapelou - a psal si je mnohdy právě na pytlíky na zvratky, co rozdávají v letadlech (odtud název knihy). V textech zachycuje momentky z míst, kde se právě nacházejí, své emoce, vzpomínky, texty svých písní, či fantaskní představy, do nichž komponuje témata lásky, ztráty, pomíjivosti života či smrti. Hodně pracuje s motivem devíti múz, které se tu prolínají napříč celou sbírkou. Pokud znáte aspoň trochu Caveovu hudbu a jeho písňové texty, tak v podobném duchu se nese i tahle sbírka. Krásně poetická, občas dojímavá, občas syrová a drsná, často velmi temná. A přesto tak moc uhrančivá. Cave má neuvěřitelnou představivost, který když spojí se svým jazykovým a literárním talentem, vznikne z toho skvost, který asi nebude sedět každému. Cave je hodně svérázný a osobitý - na někoho možná moc. Ale mně ten jeho styl prostě seděl. Jako jasně, v některých jeho textech této sbírky jsem se úplně nenašla, nebo jsem si v nich neuměla najít to "něco", co bych si vzala. Ale celkově musím za sebe říct že tahle kniha je skvělá. Trochu jsem se toho obávala,, zda jako první seznámení s autorovu literární tvorbou sáhnout zrovna po sbírce poetických textů místo po románu. Ale nakonec to vyšlo.