("If you take a life, do you know what you'll give, Odds are, you won't like what it is, When the storm arrives, would you be seen with me, By the merciless eyes I've deceived." ... You know my name - Chris Cornell) Tak úplně nevím, co si o knize myslet. Pérák funguje. Jako hrdina, jako legenda. Takže když jsem se nesoustředila na to, že je pro mě jako postava neuvěřitelný (nebyl vykreslený tak, abych z něj byla paf a to ne jenom proto, že chybuje, což je lidské), tak byl příběh dobrý. Ale jemu jsem to nežrala. Možná to bylo strohým popisem všeho. Tak nějak jsem ho prostě nepochopila. Možná o to autorovi ani nešlo, ale to já při čtení potřebuju. Ale druhá polovina je psaná s naléhavostí, která mě textem tlačila ještě víc. Znáte to. Když čtěte a najednou přijde ten plíživý pocit, který vás ve vnitř svírá. Proto autoři používají kratke kapitoly, ty to ještě víc prohloubí. A tady jich na konci bylo jednostránkových hodně. Druhou věcí je naprosto luxusní vizuálno. Kniha nádherně zpracovaná. Několik úvodních celých černých stran. Kresby. Navíc jsem (jak už někdo tady psal) nejdřív nevěděla, co číst dřív. Jestli text nebo věci po stranách. Ale po pár stranách jsem si vybrala. Přesto jsem se nemohla při čtení zbavit, já nevím, asi jakési sterilnosti (?). Nevím, určitě knihu doporučim pro přečtení. Ale už si nejsem jistá, jestli by to bylo s dovětkem: "Jasně, to přečteš ještě několikrát."

Jako by byly stránky napuštěny nějakým opiátem, a když ne stránky tak alespoň autorova klávesnice. A je zvláštní, jak to v souvislosti s tímhle autorem nikdy nepíšu ve zlém. A ještě daleko zvláštnější je fakt, že to píšu de facto u každé jeho knihy. A co je nejhorší - všechny jeho knihy, které jsem četl mě úžasně bavily. Dobře stát!