Přiznávám, že dle anotace jsem čekala více dramatický příběh. A také pro mě nebyl příběhem strhujícím jak se píše na přebalu knihy (to pro mě byla v poslední době např. kniha Říše divů). Nicméně nakonec hodnotím knihu dosti vysoko, protože ač klouže opravdu pouze po povrchu, zejména v lince odehrávající se v Paříži v obd. 2 světové války, docela jsem o ní přemýšlela a knížka se nečetla špatně. Jak moc jste vinna a jestli vůbec, když bojujete o přežití nejen svoje, ale hlavně svého dítěte? A jakou roli v tom hraje otázka víry? A je možné před minulostí utéct? Odpovědi zkuste najít v tomto zajímavém románu.

Knížka mě velice překvapila, po jejím dočtení jsem musela celý příběh ještě dlouho vstřebávat. Druhá světová válka v Paříži, mladá maminka s malou holčičkou, jak dokáží obě přežít v době obrovského nedostatku jídla a léků, v době udávání a když přežijí, jak budou žít dál? Knížka řeší velice bolestné téma viny a odpuštění. Kdy už je člověk kolaborant a kdy je to ještě obhajitelné. A dokáže člověk se svou vinou žít dál?