Pokračování obsáhlé ságy šlechtického rodu Lejongardů . Hlavní hrdinkou v tomto díle je Mathilda ,která ztratila matku ,její poručnicí se stane hraběnka Agneta Lejongardová ,která ji vezme sebou na panství Lejonard. Hraběnka zná její rodinu a prozradí Mathildě pravdu o jejím původu. Opět pěkné čtení s krásnou lákavou obálkou.

Toto pokračování se mi líbilo o něco méně než první díl trilogie Paní ze Severu. Mathilda si sice stejně jako její příbuzná Agneta jde svou cestou, ale příběh už není tak poutavý jako ten předchozí. Mathilda žije ve Stockholmu, když je poměrně náhle vytržena z prostředí, na které je zvyklá, a musí se (zpočátku opravdu hodně nedobrovolně) vydat na statek rodu Lejongardů. Tam se setkává nejen s Agnetou, ale také s jejími syny, dvojčaty, se kterými se bude jen těžko sžívat... Samozřejmě je zde i velká láska, protože Mathilda ve Stockholmu zanechala svého Paula, i když s příslibem, že se určitě zase setkají a za několik let se vezmou. Jenomže člověk míní a také osudy lidí se mění. Paul totiž odchází ze země do Norska a tam už v jeho životě pro Mathildu není místo. Kromě toho začíná druhá světová válka a všechny plány se najednou změní - hlavně poté, co je Mathildě prozrazeno také tajemství jejího původu... Jak tohle všechno dopadne, už psát nebudu ;-). Knize dávám poctivé čtyři hvězdičky a i přes svoje (lehké) výtky se na poslední díl budu časem zase těšit :-).