Jednoduchý thriller s docela očekávatelnou pointou byl pro mě zajímavý pouze fundovaným pohledem do světa lidí libujících si v pouličním umění. Naneštěstí tahle tématika autorovi moc pod ruku nejde. Pokouší se proniknout do mluvy a myšlení lidí o generaci dvě mladší než on sám a ne vždy to funguje přirozeně. Vyhrál si s tím, o tom žádná, ale je za tím cítit umělecká snaha dokázat, že na to má, než kvalitně zvládnuté řemeslo. Až mi to neúmyslně připomnělo sociologický projekt Víti Jakoubka. O zápletce se ani moc mluvit nedá, spíš jde o přehlídku různorodých postav a jejich rebelského názoru na svět. Ovšem jako průvodce po grafity portugalských, španělských a italských uliček je Ostreľovač fajn. Být srdcem anarchista, asi bych si z toho i vytáhl nějaké podnětné myšlenky, ale protože mám rád svůj obyčejný konzumní život, dostavilo se pouze zklamání. Od autora Dumasova klubu jsem čekal rozhodně něco jiného. Což byl možná tvůrčí záměr, Arturo Pérez-Reverte rád vytrhuje čtenáře z letargie.

Žiadny komentár? Takže dávam prvý. Čakal som od toho viac. Asi je problém v tom, že celý svet sprejerov, ich problémy, túžby, trápenia, ambície a podobne sú mi dokonale ukradnuté. Pomerne jednoduchý príbeh. Rozhodne nečakajte niečo na úrovni Dumasovho klubu, hm...nech už to znamená čokoľvek...asi na túto knihu dosť rýchlo zabudnem...amen...