Paradoxně jsem četla první knihu z edice Zrnka temnoty jako druhou, ale to myslím nevadí. Velmi dobrá hororová jednohubka čtenáře vtáhne do života osmnáctileté holky, který se začne naplňovat podivnými pocity, zvláštními úkazy a hroznými skutečnostmi. Příběh postupně odhaluje svá tajemství a lehce vás udrží u zajímavého napínavého děje, který se bez zbytečných okolků valí svou strašidelnou atmosférou. Ten konec jsem fakt nečekala !!!

„V dobách, kdy ještě neexistoval čas, Bůh stvořil anděla a dal mu jméno Lucifer.“ Příběh se velmi pozvolna rozjíždí, ale konec mě velmi překvapil. Už jsem jednou v komentářích použil slovo cukumogami. Zrcadlo, které má Sofiina máma doma pověšené mi to trochu připomínalo. Ale nejde o to, zda to pojmenovat japonsky, nebo zůstat u klasického českého ducha. Tento je ovšem dost krutý a tak trochu mi současné rodiny bylo líto. Příběh má vše, co by měla duchařina mít. Napětí, krev, lásku, smrt a jistou dávku brutality. Malá ochutnávka: OPAVA Pohřešovaná Drahoslava Kejřová byla naposledy viděna svou matkou v pátek 13. září, jak v 7:30 vychází z domu na ulici Stalková a míří do školy. Tam ovšem nikdy nedorazila. „nechápu, co se mohlo přihodit. Nikdy by neutekla,“ říká její plačící matka. Jako o zodpovědném dítěti hovoří o dívce také její třídní učitelka. Ovšem, co mi na příběhu samotném dost vadilo, je přemíra německého jazyka. Nechce se mi moc číst nějaký příběh a v tom spousty cizích slov, bez vysvětlení pod čarou. A hledat v nějakém slovníku, co jaké slovo znamená – inu, do toho se mi nechtělo a nevím hlavně proč bych to vůbec dělat měl. Uvítal bych například na konci knihy místo Playlistu třeba nějaký slovník. Chtěl jsem dát průměr, šedesát procent, ale ten super konec si vysloužil o dvacet víc. 80% Citát: Dneska se na ženy všechno šije tak nechutně úzké, že nevzhledné boule dělá i zastrčená pětikoruna.