Musím říct, že pro mne většinou nic objevného. To, že zvířata nejsou nemyslící stroje, vím už dávno a nechápu, že se to oficiálně připouští až v poslední době. Je ale pravda, že se stále ještě setkávám s názory, že si zvířata polidšťujeme. Ale vždyť člověk je také jenom zvíře! Je jasné, že k tomu aby se u někoho rozvinula inteligence, tak k tomu musí mít podmínky. Prase zavřené celý život v chlívku, kde se sotva otočí, se asi bude projevovat jinak než to, které má nějakou svobodu. Ani "blbá" slepice není hloupá. Jediné, co jsem netušila, bylo to, že si papoušci (a možná i jiní ptáci) dávají ve své řeči jména. Ale třeba se časem zjistí, že si jména dávají i jiná kolektivní zvířata. Tam je přece důležité vědět kdo je kdo. Knihu určitě doporučuji všem, kdo nějaké zvíře vlastní nebo si ho chtějí pořídit, aby si ho víc všímali, dopřáli mu co nejlepší podmínky a byli mu dobrým parťákem. P.S.: Čím víc čtu o Darwinovi, tím je mi bližší a víc ho obdivuju.

Povedený souhrn různých zajímavostí o jednotlivých druzích zvířat (delfíni, šimpanzi, ptáci, i mí oblíbení hafani - i když těm se mohlo věnovat víc stránek; jako třeba autorka věnovala ptákům); pokud máte dojem, že o zvířatech víte všechno, možná se mýlíte a po otevření knížky změníte názor. Některé pasáže byly poměrně zdlouhavé a možná by neuškodilo se dostat dřív k samotnému jádru věci. Ale to snad v příští podobně zaměřené knížce:)