Havran je postava, která se v Kočičích válečnících po svém odchodu z klanu na farmu objevovala jen zřídka. Proto jsem ráda, že je tento příběh věnovaný hlavně jemu a že ho tak můžeme lépe poznat. Havran je velmi milý, přátelský a důvěřivý, a proto mi ho pak bylo velmi líto po tom, co se jemu i Ječmenovi tak krásný život na farmě pokazil. Myslím, že by nikdy do Hromového klanu doopravdy nepatřil a doufám, že se mu dostane pomoci, aby byl život na farmě opět klidný a pokojný. Na celém pribehu se mi také líbí, že navazuje na konec první řady Kočičích válečníků. Nemohu se dočkat dalšího dílu. :)

Havran, kocourek, který odešel ze svého klanu, má ale svůj vlastní život, kterému se rozhodli věnovat tuhle mangu. Upřímně, bylo to dost chabé. Po zklamání z Šedopruha jsem asi mohla být připravená, ale stejně. Děj mi přijde krátký, nerozvedený, snadno zapomenutelný. Kresby, které nádherně popisují Havranovy emoce, to ale vynahrazují, protože autor má opravdu talent. Je to dobré, tři hvězdičky.