Objednávka

Z důvodu výpadku dočasně nefunguje stahování e-knih a audioknih. Na opravě usilovně pracujeme. 

Jez a běhej

Jez a běhej
Tištěná kniha

90 % (357 Hodnocení)

Jez a běhej

90 % (357 Hodnocení)

Tištěná kniha - vázaná s laminovaným potahem a přebalem

rok vydání 2013

293 Kč

Běžná cena 349 Kč

Ušetříte 56 Kč

Vyprodáno

Podrobnosti

O knize

Již téměř dvě desetiletí je Scott Jurek hvězdou – a miláčkem publika – v ex V roce 1999 jako naprosto neznámý závodník zvítězil v závodě Western States Endurance Run, stomílové trati vedoucí kalifornským pohořím Sierra Nevada. V tomto závodě zvítězil sedmkrát v řadě a stanovil při tom traťový rekord. Dvakrát vyhrál...
Již téměř dvě desetiletí je Scott Jurek hvězdou – a miláčkem publika – v ex V roce 1999 jako naprosto neznámý závodník zvítězil v závodě Western States Endurance Run, stomílové trati vedoucí kalifornským pohořím Sierra Nevada. V tomto závodě zvítězil sedmkrát v řadě a stanovil při tom traťový rekord. Dvakrát vyhrál Badwater Ultramarathon,...
Již téměř dvě desetiletí je Scott Jurek hvězdou – a miláčkem publika – v ex V roce 1999 jako naprosto neznámý závodník zvítězil v závodě Western States Endurance Run, stomílové trati vedoucí kalifornským pohořím Sierra Nevada. V tomto závodě zvítězil sedmkrát v řadě a stanovil při tom traťový rekord. Dvakrát vyhrál Badwater Ultramarathon, 217 km dlouhou cestu Údolím smrti. Nedávno vytvořil americký rekord v běhu na 24 hodin - urazil 266 km, téměř šest a půl maratonu za jediný den. A byl jedním z elitních sportovců, kteří jeli do Mexika běhat s indiánským kmenem Tarahumarů, o čemž pojednává bestseller Zrozeni k běhu. Jurek dosáhl neuvěřitelných úspěchů, a to vše pouze při veganském stravování. Autobiografická kniha obsahuje množství fotografií a veganských receptů! Nejočekávanější běžecká kniha roku konečně v českém překladu

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

90%

(357 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

5.6.2020

66

„jako lidská bytost se posouváte jedině tehdy, vymaníte-li se ze zóny osobního pohodlí“ Scott Jurek, „člověk, který nezapadal“, sám sebe asi nejvíc definuje skrze výkon … „každý máme svou vlastní cestu, každý může něčeho dosáhnout, nenechte se od nikoho odradit, když se snažíte dosáhnout nějakého cíle nebo si splnit sen“ … zní to hezky, že. To těžké teprve přijde, totiž, zjistit o čem opravdu sníte...
„jako lidská bytost se posouváte jedině tehdy, vymaníte-li se ze zóny osobního pohodlí“ Scott Jurek, „člověk, který nezapadal“, sám sebe asi nejvíc definuje skrze...
„jako lidská bytost se posouváte jedině tehdy, vymaníte-li se ze zóny osobního pohodlí“ Scott Jurek, „člověk, který nezapadal“, sám sebe asi nejvíc definuje skrze výkon … „každý máme svou vlastní cestu, každý může něčeho dosáhnout, nenechte se od nikoho odradit, když se snažíte dosáhnout nějakého cíle nebo si splnit sen“ … zní to hezky, že. To těžké teprve přijde, totiž, zjistit o čem opravdu sníte a jaké jsou vaše cíle, háček tedy spočívá v tom, že ji (cestu) musíte najít! Obrovský respekt, musím hned na začátku říct, že jsem ho cítila v podstatě od první stránky, od prvních řádků, už když jsem četla o Scottově ne zrovna veselém dětství (alespoň tak na mě působilo) a náročném až tvrdém dospívání, které si asi neumím úplně představit. Scott více méně říká, že ho zformovalo, a taky připravilo, na život, jaký si vybral … „někdy je potřeba nemyslet na to, co budete dělat, ale prostě půjdete a uděláte to, protože to udělat musíte!“ Přiznám se ale, že cesta, kterou si Scott vybral (a že měl ten výběr dost zkomplikovaný, takže opravdu, klobouk dolů!) mě vlastně neoslovila, navzdory veškerému respektu k tomu co dokázal, a navzdory tomu, že mnohým jeho rozhodnutím rozumím … jenže, mnohým zase vůbec! „Pohánějí vás sice nohy, ale za podstatnou část výkonu vděčíte svalům zad a břicha. Na posílení zad je dobré v posilovně trénovat přítahy horní kladky a veslování, lopatky při tom tlačte k sobě. Cvičíte-li jógu, zaměřte se na pozice v záklonu, například polohu kobylky, most nebo loďku. Na posílení břišního svalstva zařaďte do svého repertoáru cviky, při kterých pánev zůstává na místě, a nohy se pohybují. Vzpory na rukou a předloktí patří mezi nejjednodušší a nejúčinnější cvičení tohoto druhu. … Běžcům úžasně prospěje jakákoliv jógová pozice, pokud se ovšem soustředí na to, aby zpevnili svalstvo středu těla.“ To, jak Scott popisuje svou cestu k fyzické kondici, je zrovna jedna z těch rovin vyprávění, kde si v podstatě rozumíme, sama taky běhám a tak jsem si docela ráda trochu „porovnala“ vlastní zkušenosti (jen ještě, abych uvedla na pravou míru, v žádném případě se nechci srovnávat – moje běhací denní taxa je mezi 5-10 km, žádný velký trénink, řídím se čistě pocitem, běžím, dokud se mi chce :-) … pro mě je běh totiž čistou relaxací), a tak třeba tohle, že přibrat jógu (mám vyzkoušené a praktikuji) je fajn, bych určitě podepsala :-). Úplně nejvíc jsme si pak „rozuměli, ve chvílích, kdy Scott popisuje „ty“ chvíle (stavy mysli), které se při běhání dostaví: … „kdy se „pro mě běhání přetransformovalo do něčeho jiného, než je pouhý trénink … stalo se něčím jako meditace, místem, kde jsem mohl nechat svou mysl – obvykle zaneprázdněnou školou, myšlenkami na budoucnost nebo starostmi o mámu – volně plout.“ … „znám jednoho spisovatele, který prohlašuje, že nebyl nikdy tak šťastný, jako když pracoval na své první knize – ta byla nakonec tak mizerná, že nikomu ani neukázal rukopis. Říkal, že ta radost pramenila z toho, jak se mu během práce zastavil čas a on toho zjistil spoustu o sobě a o svém řemesle. … když jsem to jaro běhal … pochopil jsem, co tím ten spisovatel myslel.“ – tohle totiž, je na běhání to nejskvělejší! „Jde o to, žít s dobrou vůlí, dostatkem ohleduplnosti i pozornosti vůči světu; osvobodit se od uměle vytvořených konceptů ve vlastním životě.“ A hodně zajímavé pro mě bylo i vyprávění o změně způsobu stravování, tedy o Scottově cestě k veganství a vitariánství, přestože sama nic takového nepraktikuji, to ale neznamená, že bych se nechtěla dozvědět víc, protože souhlasím, že ve způsobech stravování jsme stále hodně ve vleku „vytvořených konceptů“, konvencí a zažitých „pravd“, kterých se stále příliš držíme, nebo ještě spíš, o kterých vlastně ani moc nepřemýšlíme. Veganství ani vitariánství asi přesto pro mě úplně nebude (i když ráda pár receptů vyzkouším, a věřím, že i trvale zařadím do svého jídelníčku, protože v jídle ráda experimentuju a novým chutím se rozhodně nevyhýbám, a když zavítáte do té správné prodejny – už tu opravdu jsou – ani ingredience nejsou problém), spíš bych řekla, že si taky už nějaký čas hledám svou vlastní cestu (proto díky za určitou dílčí inspiraci), která sice nebude ani veganská, ani vitariánská, ani úplně vegetariánská, protože maso na mém jídelníčku zůstane, ovšem v míře velmi omezené – což mám už přibližně rok vyzkoušené a za mě – tohle funguje – pokud se držíte hesla: z jídla musíte mít radost! … tedy, držte se svých vlastních chutí :-), a nezapomeňte přitom na střídmost, na množství totiž taky záleží :-). „... ale když jsem teď viděl, jaké ovoce může bolest přinést, chtěl jsem víc bolesti. Chtěl jsem ji použít jako prostředek, abych objevil, co ve mně je. Změřit síly se sto mílemi terénu a nejlepšími trialovými vytrvalci na světě mi potřebnou bolest mělo zajistit.“ Neporozumění pak trochu přichází ve chvíli, kdy Scott hovoří o bolesti, vím, že ke sportu patří (každý, kdo sportuje, ví o čem je řeč), a právě proto, že běhám, dokážu si představit i pochopit, že přesně tohle je nejspíš gró většiny ultramaratonských běžců, ale zároveň se mi (možná proto) příčí přijmout (nejen Scottovo, ale obecně, sportovní) … „měřit si síly skrze bolest“ … vyhrává, kdo víc vydrží! … mě se totiž v tu chvíli nějak vytrácí můj hlavní smysl, či důvod, proč sportuju – potěšení! … a k takovému druhu „potěšení“ (viz. výše) asi nikdy nedospěju :-), mít dobrý pocit z vítězství, když od půlky v pravidelných intervalech cestou zvracím, když dobíhám posledních 50 km! se zpřetrhanými vazy, apod., určitě není nic pro mě :-) , ale tím neupírám Scottovi a jeho kolegům obdiv – že tohle zvládnou, to co mě na tom trochu děsí, že tohle je pro ně určitým „motorem“, který je posunuje dál. Takže, chcete-li blíže prozkoumat prostor mezi vyčerpáním a totálním zničením, chcete-li se dozvědět víc o svém těle a vůli, chcete-li zažít vzrušení z porážek soupeřů - čtěte! A jestli do toho chcete jít ... "zaměř se na přítomný okamžik" ... a běž! Podle Scotta Jurka totiž vítězství chutná skvěle!
Číst více Číst více
6.4.2015

23

Výborná kniha, nešetřím chválou. Legendární běžec ve své knize popisuje příběhy z dětství, stravovací návyky a především nelehké osudy v cestě na vrchol ultramaratonu. Scott Jurek ( a snad i Steve Friedman) je výborný vypravěč, jeho zážitky na běžeckých trasách jsem přímo hltal. Závěrečnou kapitolu jsem si musel přečíst hned dvakrát, snad z nostalgie, že kniha končí. Maratón sice nepoběžím, přesto se...
Výborná kniha, nešetřím chválou. Legendární běžec ve své knize popisuje příběhy z dětství, stravovací návyky a především nelehké osudy v cestě na vrchol...
Výborná kniha, nešetřím chválou. Legendární běžec ve své knize popisuje příběhy z dětství, stravovací návyky a především nelehké osudy v cestě na vrchol ultramaratonu. Scott Jurek ( a snad i Steve Friedman) je výborný vypravěč, jeho zážitky na běžeckých trasách jsem přímo hltal. Závěrečnou kapitolu jsem si musel přečíst hned dvakrát, snad z nostalgie, že kniha končí. Maratón sice nepoběžím, přesto se ke knize budu rád vracet. Vedle popisů běhání nabízí kniha také mnoho užitečných rad a doporučení ke správnému životnímu stylu.
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat