Snová novela, zdánlivě založená na podobnosti životů několika protagonistů. Vyprávění hlavního hrdiny alter egu jeho dávné lásky ale postupně ukazuje trhliny nejen v domnělém překrytí, ale i v paměti a motivaci. Zprvu exaktní důkazy vypovídající alespoň o něčem odžitém jeden po druhém mizí a ani dřívější pocity se nejeví jako stejně uchopitelné. Vypravěč se dostává k poznání, že v situacích, kdy měl největší důvod ke spokojenosti, mohl být překvapivě nejistý a frustrovaný, a naopak v momentu, kdy už kromě blouznivých fragmentů vzpomínek přišel o všechno, dojít zadostiučinění. V období, kdy svůj příběh rekapituluje, stojí na pomyslné křižovatce, z níž vidí různé cesty, kterými se dalo nebo ještě dá vydat. Rozhlíží se mimo jiné proto, aby objevil chyby, které nechal za sebou, jenže ty namnoze zůstávají skryté a jejich význam se ukáže až později. Anebo to ani chyby nejsou, jen odraz hledání, nejčastěji sebe sama. Aspoň tak nějak to připadá mně, ale kdokoli jiný může mít odlišný dojem, zcela v souladu s autorovým vyzněním :-). Nečtěte, pokud máte rádi jednoznačnost alespoň ve vyústění…

Netradičně koncipovaná povídka (románem bych to nenazvala), pěkně je zachycena melancholická atmosféra Stockholmu a líbil se mi konec. Jen je pro mě celkově nevýrazná, rychle zapomenutelná.