Lituju, že jsem si knihu koupila. Kniha mě nebavila. Myslím, že další knihy od této autorky číst nebudu. Hlavní hrdinka mi nebyla vůbec sympatická. V podstatě celou knihu jenom něco své matce vyčítala... "Prostě ty za to můžeš! Jenom ty a ty a ty!". Taky mi přišla strašně ukňouraná... prostě "Proč zrovna já? Proč drží za ruku mě? Proč líbá mě? Proč líbal ji?". Prostě dítě. Hlavní hrdina... klasika. Nejkrásnější kluk, co miluje holky, co dělá jenom to, co se od něj čeká, nemá vlastní názor, líbá nějakou holku jenom proto, že se to od něj čeká. Král plesu, hvězda, kluk co si během několika týdnů, dní uvědomí, že miluje tu holku, která není oblíbená. To je prostě klasika, klišé, nuda... něco co se vidí často.

Na druhou knihu Holly Bourne jsem se moc těšila, protože její prvotina "Už jsem normální?!" byla skvělá, příběh Evie trpící OCD mi hodně dal. Příběh Amber byl slabší, ale i zde nám autorka představila silné téma - alkoholismus. Děj byl velmi svižný a já se bavila. Místy mě chování Amber vytáčelo, ale na druhou stranu se dalo pochopit. Moc se mi líbily feministické vsuvky, přestože já sama žádná velká feministka nejsem (nebo alespoň ne aktivně). Doufám, že se v příběhu věnovanému Lottie dozvíme, jak to s Amber bylo dál, jelikož kniha neskončila úplně uzavřeně. Takže za mě slabší než příběh Evie, ale i tak doporučuji a Holly Bourne mě baví čím dál tím víc.