Jak výstižně napsala Veronika, je to v podstatě diplomová práce. - Poznámek pod čarou je téměř tolik, co textu - Na základě vyprávění samotného autora jsem čekala rozhovory s veterány, jejich ucelené výpovědi... marně. Autor zdlouhavě vypráví, že dělal rozhovory a toto své tvrzení občas doloží citací z rozhovoru, ale jestli čekáte, že si přečtete deset rozhovorů s deseti veterány, budete zklamáni. - Spojení "orální historie" se objevuje ještě častěji, než sebechvála autora, a to je co říct. Jsem přesvědčena, že nebýt úspěchu autorovy první knihy, tahle diplomka by nikdy knižně nevyšla.

Když jsem si knihu kupoval, byl jsem natěšený až ji začnu číst. Mne jako "misaře" z řad policie ČR, který byl ve dvou zahraničních mírových operací (Kosovo, Irák), zajímalo zda pocity, vnímání prostředí, stresu apod. je stejné či obdobné. Autor se diplomovou práci snaží psát nezaujatě a objektivně, ale z textu je cítit, že Pavel Stehlík je tělem i srdcem voják. V knize jsou krásně vystiženy psychologické aspekty, osobní pocity a názory, stres, talismany apod. V knize se najde několik překlepů. Jinak kniha se čte dobře. Koho zajímá "misijní život" vřele doporučuji přečíst.