Pokud máte rádi historii, romantiku, napětí, lásku, nenávist, intriky, draky, čarodějky a máte rádi tlustospisy jako já :-) tak to jsou knihy pro vás. Úžasné do detailu propracované příběhy, které vás vtáhnou a nepustí. Hodně popisných scén a jmen mi nikdy nevadilo, dobře jsem se orientovala, ale to máme každý jinak. Nevzdávejte to a čtěte, tahle kniha stojí za to :-)

Pomalu, pomalu, velice pomalu se Martinův kruh uzavírá. Už nejsou králové či potenciální králové k zabití, jedině snad královrazi no a taky samozvané královny, a tak se vyprávění relativně uklidnilo. Relativně, protože opět jsou to především ženy, kdo je i nadále tou nesnadnější a nejoblíbenější obětí choutek kdekterého rytíře, lapky či psance. A že si Martin umí vyhrát při popisu takových lascivních a krutých povyražení ať s dítětem nebo ženou, coura necoura. Tak nevím, je to pouze středověkem, nebo i autorem? Výjimky ovšem potvrzují pravidlo, jak dokládá snad nejméně sympatická ženská postava její výsosti Cersei Lannister, manipulativní a krutá mrcha, která vládne přes dětského krále Tommena a obelstila všechny, krom svého vlastního osudu. Čas s Martinovou ságou v Západozemí plyne a postavy rostou, stárnou, umírají a na scénu vstupují rody dříve opomíjené. Válka se rovněž pomalu chýlí ke konci, mrtvoly se hromadí a vrány se slétají k hostině. Musím říct, že jsem se do Hry o trůny se zájmem ponořila a bylo mi téměř líto, že už jsem zase u konce, což je co říct u téměř osmisetstránkové knihy. I když i tentokrát bylo vyprávění plní intrik, vražd, zrady. Na Tanec s draky, poslední díl určitě brzy přijde, už jen proto, že drakům a královně Daenerys se tentokrát v Hostině pro várny nedal ale vůbec žádný prostor. A tuším, že ve „hře o kamenný trůn“ budou hrát zásadní roli. Pořád také čekám, kdy se do hry vrátí zlovlci, a těším se, že Martin konečně odhalí, jak to dopadne s Černou zdí, se světem za Zdí, Jonem sněhem a dalšími potomky Eda Starka.