Francina válka

Franci, jediná dcera vážené pražské židovské rodiny se ve 20 letech vdá, v září 1940 je s rodiči a manželem deportována do Terezína, v květnu 1944 přijíždí do Osvětimi, kde stráví 3 měsíce v terezínském rodinném táboře, v červenci je vybrána na odklízení trosek v Hamburku, poté je vězněna v táboře Neuglaben, kde pracuje jako elektrikářka, nakonec málem zemře na tyfus v Bergen-Belsenu. Autorka se nestydí psát o intimních vztazích mezi vězeňkyněmi (v Terezíně i v koncentračních táborech) a prominenty, kápy či italskými zajatci, z nichž čerpaly benefity. Otevřeně píše i o interrupci, kterou podstoupila před odjezdem do Terezína. Tím si v podstatě při osvětimské selekci zachránila život. Její emoce se projeví, až v závěru knihy, kdy měla psychické problémy a "užívala" si společnosti různých ctitelů v německé britské zóně. Poohlédnu se po knihách i její dcery Helen Epsteinové.

Sice chápu, že hlavní hrdinka si prožila svoje, ale někdy jsem nechápala její myšlení- pouze myšlení v situaci s rodiči, ale později no nevim

Sice chápu, že hlavní hrdinka si prožila svoje, ale někdy jsem nechápala její myšlení- pouze myšlení v situaci s rodiči, ale později no nevim