Neuvěřitelně dlouhá a výstižná anotace, jen jsem ráda, že jsem si ji přečetla až po dočtení knihy. Nejsem zběhlá v PC hrách jakéhokoli druhu, ale přesto mě kniha zaujala a četla se mi velice dobře, takže ji určitě doporučím našim čtenářům, kteří už mají za sebou sérii Kepler62, případně oba dosavadní díly Jediské akademie J. Browna, tedy knížek, které se v naší knihovně doposud vůbec neohřály. Jediná moje výtka se týká častého výskytu slova kasiokracie - autor i překladatelka tento výraz používají tak, jako by byl naprosto běžný a všeobecně známý. Až doteď jsem si naivně myslela, že jsem v používání tohoto typu slov celkem zběhlá (demokracie je jistě běžná, ale ani teokracie nebo arkanokracie v sérii Divotvůrce mi nedělaly problémy), jenže ani s pomocí Googlu a všech možných překladačů jsem nenašla vysvětlení. "Doba vyžaduje změnu! Náš systém nefunguje. Svrhněme kasiokracii!"

Když jsem si přečetla anotaci, čekala jsem, že se budu bát o život hlavních hrdinů. Nestalo se. Epic je celkem příjemná oddychová četba, i když ne úplně mě po chuti, která asi ani nenadchne, ale ani neurazí. V každém případě se pevně drží jakéhosi vzorce, který se ve fantasy, na které poslední dobou narážím, vyskytuje pravidelně - jsme v jakémsi alternativním světě, jehož obyvatelé jsou rozděleni do kast podle nějakých kritérií a o všem rozhoduje skupina "nejlepších". Těm z nižších vrstev samozřejmě vadí, jak se s nimi zachází, ale skutečně se postaví na odpor až skupinka výrostků/dospívajících z jedné z nejnižších vrstev. A jak to dopadne, si asi všichni dokážeme odvodit. Přesně. Tak nějak funguje i Epic, který je okořeněný o onen prvek alternativní reality ve hře, která je nástrojem organizace společnosti.