Jednoznačně nejpůsobivější kniha, se kterou jsem se letos setkala - možná proto, že je naskrz skutečná. Příběhy kontaktů, se kterými autor debatuje za více či méně (až téměř nikdy) příznivých podmínek jsou sondou do dna s válkou spojenou agresivitou, nevědomostí, propagandou a odkrývají podstatu nepochopení, politikaření a špatných životních rozhodnutí pěšáků na obou stranách válečného konfliktu. A pak je tu třešnička o českých stopách. Přiznám se, že části zmiňující Ondráčka, zmateného krajana uvízlého na hranicích nebo osudy dobrovolných českých žoldáků jsem četla i dvakrát či třikrát, abych se přesvědčila, že mě nešálí zrak. Množství "To snad není ani možný!" momentů bylo zcela úměrné mojí naivitě a neznalosti. Silně se ve mně bije touha po porozumění věci a zároveň pocit marnosti a znechucení. Knihu doporučuji všema deseti a děkuji za tématem jedinečnou publikaci.

Najväčší rešpekt Tomášovi Forróvi, ktorý je tam i dnes, zas a znova, aj pre nás.