Má to spousty "ale"... Jenže, na konci je to pekelně silné. Porovnávání vzpomínek, co vše jsme za 11 knížek zažili... Člověk už nemůže přestat ve čtení a snění. Hmatatelná radost (nejen lidská) ze života, dobro a zlo ve velmi promíchané roli, svět s podivným biteismem, kde je ale vše od základů propojené... ...ale chtěl bych víc. Objevit celý ten svět. Zjistit, jaké to má obecné zákonitosti. Jestli opravdu všechna zjištění, pochytaná v 11 knihách z různých stran, dohromady mohou mít jen jednu intepretaci (na otázky, co/kdo byla Šiva a proč existuje/ovala, nabízí autor očividně hned několik odpovědí). Přitom je poslední kniha velkou rekapitulací, kde se některé věci dozvídáme opakovaně, některé věci i tak zůstávají zastřené (a místo by na ně bylo). A to nejen nedořečeným, ale také neukázaným. Kresba je to poetická, ale spoustu detailů zastírá nejistotou, neostrostí. Teorií mi hlavou víří spousta, jsem zvědav, zda se k Dívce ze země Venku ještě někdy vrátím. Byla to ale krásně snová zkušenost...

Je možné, že už je konec? Dívka ze země Venku je mou úplně první mangou a myslím, že bude i tou nejoblíbenější. Za mě je to tak krásný a originální příběh s ještě dokonalejšími ilustracemi. Musím říct, že nebyl díl, který by mě nebavil. Celé to putování za pravdou byla jedna krásná jízda, na kterou budu vzpomínat. Těch dílů bych klidně brala jednou tolik. Jestli máte rádi fantasy a chcete zkusit Mangu, tak rozhodně zkuste tuhle. Nebudete zklamaní. :)