„Poezie nemusí okouzlovat, ale musí být pravdivá.“ (Jiří Žáček) Co vás čeká? Dobrodružná cesta napříč básnickým světem pana Žáčka, klíč k jeho poezii, která nepřikrášluje svět, a přesto nás nutí nad světem žasnout … Ozvěny krásných slov … snad všechno, co mám z Žáčka nejraději, snad ze všech jeho sbírek … to laskavě něžné, to elegantně vtipné, to vážně hodné zamyšlení … „Kdo stvořil svět? Bůh, když se božsky opil. Kdo jsme? Jsme Sisyfové. Běžci od Thermopyl. Žijeme v pravdě? Hlavně masochisté. Jsou ženy z Marsu? To je víc než jisté. Je život sen? Sen, který si sním uvnitř cizí hlavy. Kdy zmoudříme? Až bude pozdě na opravy. Je láska věčná? V dětech našich dětí. Je Bůh muž? Kdeže - žena, božská, samotřetí. Je náš svět v pořádku? Svět ano - my jsme v nepořádku. Co bude po smrti? Vše začne od začátku. Náš nepřítel? Náš přítel rozum - rádce, zrádce. Čemu nás učí básně? Ptát se.“ /Návod k použití knížky básní/ ... "Můj bože chraň mě od všeho od všeho příliš lidského od tvrdých hlav a měkkých mozků od usměvavých tváří z vosku od ženských slz a mužných skutků od nudy pravd a chronického smutku …” /Lamentace/

"Možná že veškerá poezie není ničím jiným než hledáním klíčů - k sobě i k blízkým srdcím, ke kořenům lidskosti. Ke třináctým dveřím, za kterými najdeme sami sebe."(Jiří Žáček) Knížka je výběrem z dřívějších sbírek autora a ten se opravdu povedl. Znám hlavně autorovu tvorbu pro děti a tak jsem byla překvapena vážností a přemýšlivostí básní. Žáček dokáže čtenáře rozesmát i dojmout.