Inspirativní kniha rozhovorů s významnou osobností české archeologie skýtá vhled nejen do titulní problematiky archeologického poznávání krajiny (a obecněji vztahu krajiny a času), ale ještě mnohem výrazněji do života a profesní minulosti hlavního protagonisty. V nechronologickém sledu líčí své rodinné kořeny na Turnovsku a Semilsku (včetně osudů několika pozoruhodných příbuzných - otce a strýce, kteří byli proslulými výtvarníky), dějiny a vývoj archeologického poznávání Mostecka (a v menší míře i dalších míst: Turnova, Černokostelecka, Prahy a Pražského hradu) a na rozsáhlém prostoru také rozvoj české a evropské archeologie 20. století, zejména té její části zaměřující se na středověk, včetně kariérních peripetií významných představitelů tohoto oboru se zvláštním důrazem na Klápšťovy nestory, kolegy a přátele. Četba jednoznačně přínosná a zajímavá, jen místy poněkud změťovitá. Troufám si říct, že by si text zasloužil zevrubnější redakční zásahy (jakkoli z hlediska jazykové správnosti neobsahuje žádné zásadní lapsy) a některé věty či celé pasáže přestrukturování do průzračnější, intuitivnější a čtivější podoby.

Název knihy je hodně velké lákadlo ale o tématu se skoro nic nedozvíte max. v poslední kapitole. Ne že by pan archeolog neměl zajímavý život ale kvůli tomu jsem tu knihu číst nechtěla