Bez legrace, těch devět set stran textu představuje teprve prolog. V jedné dějové linii sledujeme osudy šlechtičny, která se z vlastních pohnutých důvodů snaží proniknout k princezně archeoložce. V další prožíváme příběh muže, jenž si musí projít peklem, aby mohl chránit ty, kteří se v pekle teprve ocitli. A v poslední linii nahlížíme do politických hrátek vládnoucích rodů, které několik let vedou válku, jejíž význam se už dávno vytratil. Tyhle tři linie však tvoří jen torzo eposu, který má všechny předpoklady vstoupit do dějin žánru. Silnou stránkou Brandona Sandersona je nápaditá imaginace, kterou do zdánlivě vyčerpaného žánru dokázal přinést. Takže prakticky vždy si u něj můžete být jisti třemi věcmi - originálním světem s propracovanou magií, jednoduchou, ale silnou zápletkou a závěrem, který vás přinutí přehodnotit vše, co dosud autor servíroval. A tohle všechno, plus třináct dalších věcí, obsahuje i Cesta králů, jeden z nejlepších a nejklasičtějších fantasy románů současnosti.

Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2020 – "18. Kniha, jejíž název je na obálce červenou barvou" Brandon Sanderson umí epickou hrdinskou fantasy jako málokdo. U povedené "Finální říši" jsem si ještě nechal rezervu v hodnocení, ale Cesta králů si už absolutorium zaslouží. Kniha je přehlídkou bezbřehé imaginace, která však podléhá přísným pravidlům a nepůsobí tak prvoplánově. V žánru fantasy pod taktovkou Sandersona ožívají uvěřitelné světy, které jakoby koexistovali s tím naším a to je řádně lákavým háčkem na dospělejší čtenáře. Jen pozor... Cesta králů je dost rozvážnou a zdánlivě "pomalou" knihou, která spíše mamutí epos Archív bouřné záře rozjíždí, než aby poskytovala příliš odpovědí na hromadící se otázky. Příliš se toho zde nevyřeší a po dlouhou dobu vlastně ani nestane. Zjišťuji ale, že mi tenhle pomalejší, ale krásně hluboký a chytrý styl, naprosto sedí (viz 100 % pro "Jméno větru" v minulosti). Kaladin, Šalán, a duo Dalinar/Adolin. Každá z postav pochází ze zcela odlišných poměrů a řeší odlišné problémy, vyplývající z jejich "startovních pozic". Perfektně jsou zvládnuty zejména komornější Kaladinovy pasáže a jeho neustálé balancování na hranici zoufalství a propasti beznaděje. Na druhou stranu kapitoly s Šalán byly vlastně jediným faktorem, proč jsem ještě asi do dvou třetin knihy uvažoval o čtyřech hvězdách. Přechytralá Šalán, která má na vše nějakou rádoby humornou průpovídku, mne prostě chvílemi nebavila. Parádní konec však všechny pochybnosti nad nejvyšším hodnocením rozptýlil. Archiv bouřné záře se může pochlubit již zmiňovaným nádherně propracovaným světem Rošáru a nad krásou a zároveň přísnou logikou (v rámci možností) Střepkordů, Střeplátů či fabriálů budete zasněně žasnout. Z textu je krásně cítit, jak se na pozadí zdánlivě nepodstatných událostí zvedají sázky a tajemstvím opředení Pustonoši a Rytíři Paprsku mají v režii Brandona Sandersona zaděláno na žánrovou událost století. Teď jen aby těch plánovaných deset knih velikosti betonových tvárnic zvládl autor skutečně napsat. Kniha byla dárkem k Vánocům v roce 2019 od sestry (na DK jako Zuzuparu), které tímto děkuji. Zkráceně? Skvěle napsaná hrdinská fantasy, která pozvolna rozvíjí epický příběh s neskutečným potenciálem. I přes místy lehce otravnou Šalán se Cesta králů svou ukrytou moudrostí a propracovaností řadí na úplnou špičku nejen současné fantasy literatury. Hodnocení na DK v době přečtení: 94 %; Moje hodnocení: 90 % jako 333. hodnotící.