Kdysi dávno na základce, na druhém stupni při výuce dějepisu, jsme s naší, skvělou paní učitelkou, my děti řešily, z jakého důvodu Německo začalo 2. světovou válku a proč spousta Němců, je schopna Hitlera ,,chápat, se ho zastávat...?!" Odpověď zněla takto: ,,Protože Hitler, dal spoustě lidem práci...! Zbavil je pocitu beznaděje a toho, že jsou LŮZŘI...!" Tahle knížka je rozmarně bolavým důkazem - popisem a svědkem, tak smutné, až depresivní doby, kdy mnoho lidí nevědělo co má dělat, jak má žít a přežít...? Uchylovali se k šíleným a zoufalým věcem... Živořili, strádali, ztráceli víru v Boha, i v sebe sama... Oplakávali, nebo zesměšňovali své zmařené sny a ideály. Takže pak stačilo málo! Jeden fanatik, který jim místo pekla slíbil ráj... Tímto dílem Erich Maria Remargue potvrdil, že mezi světové, spisovatelské velikány, doopravdy patří.

To je tak krásná kniha! Když jsem ji četla poprvé, bylo mi kolem 20 a četla jsem ji opakovaně. A teď po 20 letech mi přišla do ruky znovu a zajímalo mě, jaké to bude s odstupem. A bylo to za srdce beroucí. Firma prodávající náhrobky, Ludvík, bratři Krollové, Isabella, René, Železný Oř.... Některé příběhy se mi vybavovaly z paměti, na některé jsem už zapomněla a bylo to pro mě kouzelné setkání. Cynismus, nadhled, humor i romantické filozofování, všechno dohromady a moc mě to bavilo. Poválečné Německo, hyperinflace, vzpomínky na válku i na "staré dobré časy" přináší poučení i dnes, pro nás a naši dobu.