No ke čtení je to těžké. Ve většině případů se vůbec nevyznáte v tom co čtete. Chybí jakékoliv vysvětlivky nebo dokončování či vysvětlování příběhů. Taky mě hodně naštavalo, když jsem zjistil, že z deníků byly vynechány osobní věci. To je jako, kdybyste ze života vyndaly některé slabší kousky. Každopádně se dá říci, že v práci Foglar nedělal v podstatě nic a pokud, tak svou vlastní soukromou práce. Hrozně jsem se divil, že nebyl vyhozen. Byl schopen se během chvilky pohádat s kýmkoliv i pro malichernosti a vadilo mu vše. Byl posedlý svým vlastním tělem.

Knih od Jaroslava Foglara i knih o něm máme doma slušnou sbírku, takže toto je taková, možná špatně řečeno, třešnička na dortu. Byl to úplně obyčejný člověk, jak jsem kdysi měla tu čest ho poznat, deníkové zápisy jsou velmi zajímavé a snad jsem jen občas měla při čtení trochu ostych, jako když se mu hrabu v soukromí.