Béda Bouchal 1 Červené taxíky

Milé, humoristicky laděné dobrodružství neobyčejného klučiny, který se dostane do konfliktu s mafií. Samozřejmě nic vážného, žádné koňské hlavy, kulky do týla, nebo betonové pohorky. Zato spousta pěstí a následných obloukových letů. Béda Bouchal je totiž takovou roztomilou dětskou obdobou amerického Hulka, jen bez zelené barvy, fialových kalhot a záchvatů zuřivosti. Pierre Culliford je po výtvarné stránce vždycky zárukou kvality, ale s příběhem u mě tentokrát nezabodoval. Je příliš znát prvoplánový scénář, kdy se dají hrdinovi nějaké ty slabiny, aby se zužitkovaly ve chvíli, kdy je to dějově potřeba, a když se blíží finále, rychle zpět do normálu, aby měl dotyčný vůbec nějaké šance. Střídmá zápletka pak příliš spoléhá na opakující se gagy, kdy velká síla koncentrovaná do úderu pod bradu vítězí nad lží a podlostí. Vlastně nejvíc jsem si užil vedlejší postavičky, často náhodně - ale o to komičtěji - se mihnoucí příběhem. Zábavné po vzoru starých grotesek, ale jinak nic nového pod sluncem.

Doufám, že se série bude líbit, protože na další díly bych byl docela zvědavý. Mimochodem je hezké, že některé komiksy, na rozdíl od superhrdinských, tolik nezestárnou.