Barvínkovi nám neučarovali, o čemž svědčí už to, že jsme začali číst se synem, ale dočetla jsem sama. Samotný příběh o tajemném, 130 let starém dopise by byl fajn, knížka nabízí i místa k zamyšlení, bohužel celé je to utopené v omáčce povídání o členech rodiny a složitých vztazích mezi nimi, v detailech, které pro vývoj příběhu nemají téměř žádný význam. Třeba jen to, že onen starý dopis je nalezen až v páté kapitole, tedy okolo šesdesáté strany. Až vyjdou v češtině další díly této série, my už je vyhledávat nebudeme.