Krásny príklad, ako sa z nezáživného prostredia paneláku dá dostať zaujímavý príbeh. Autori ho využívajú málo (napadá ma Domofón). Výborne fungujú postavy, každá je zaujímavá. Marko H. nepotrebuje príšery a tvorov z cudzích galaxií, aby dokázal vystrašiť, ani odtrhnuté údy. Veľkým, preveľkým plusom je neskutočná atmosféra, ktorá sa postupne nabaľuje. Stojí za prečítanie. Klobúk dole pred vydavateľom:)

Důkaz, že dobrý, temný a především atmosférický horor se dá napsat bez jakýchkoliv oplzlostí, popřípadě nechutností. Krásně děsivé čtivo – to mě napadlo hned v moment, co jsem knihu odložil z ruky. Dlouho jsem nečetl něco tak zajímavého. Děj vlastně začíná jako úplně běžný nástup studenta do nového bytu. Celé se to odehrává v prostředí paneláku, což i to je nám – Čechům – důvěrně známo. Pak se ale začnou dít divy, divy nevídané, neslýchané. Tajemno bude ukryto, jak by řekl docent Mulder, někde tam venku…a je jen na čtenářovi, jak se tím nechá pohltit. Marko Hautala je skvělý vypravěč. Vložil do běžné životní etapy jednoho mladého finského studenta trošku mystiky severoafrických kmenů minulosti, k tomu přidal pořádný ždibíček architektonické magie a celé to zabalil do nejistého emotivního kolotoče, který je Finům jednoznačně vlastní. Pokud jste ve Finsku nějaký čas žili, tak se v tom hned najdete. Ta lidská nejistota zdali jednat nebo mlčet, která je Finům vlastní, zde nemůže být hmatatelnější. Zároveň ale děj neztrácí logiku, naopak. Za mě osobně dosud nejlepší přeložený román z nakladatelství Golden Dog. Jiný, ale přesto přísně splňující podmínky hororu. Podmanivý, atmosferický, až do klaustrofobie, ale přitom nutící číst dál, snažící se čtenářovi vštěpit něco dosud nepoznaného, jedinečného.