Tohle byla první kniha z řady, co jsem četla, ale nemám pocit, že by neznalost předchozích něčemu vadila. A co na to říct? Tak čtivé to určitě je, autor se snaží, aby to mělo spád, asi aby se čtenář náhodou nenudil, takže chrlí akci na akci, a nešetří rádoby efektními až šokujícími prvky, ke konci už to byla docela překypující slátanina. Často se něco rozuzlilo pomocí deus ex machina, což je trochu laciné, a nechybělo ani detektivní klišé s tím, že pachatel je levák. Ještě že neměli hodinky, to by se určitě rozbily a ukazovaly by čas vraždy. No a ještě několik věcí mi tam vadilo. Jednak hlavní postava kapitán Stein – asi to má být postava kladná, ale jako taková je dost nesympatická: pyšný a povýšený, arogantní a přezíravý, pámbíčkářský a puritánský páprda. Tak s tím jsem se fakt neztotožnila. Jeho pobočník Jaroš je na tom mnohem lépe, ale nechápu, proč by se bystrý a chytrý mladý muž tahal s takovým mamlasem. Ale tady mi možná právě chybí ten kontext. Dál je to na můj vkus moc okatě edukativní. Nevím, jestli to bylo zamýšleno jako taková nenápadná historická poučení (věci kolem panovníka a dvora, bitvy, dobové stolování nebo architektura...), ale na mě to působilo jak pěst na oko. Vůbec to není přirozeně začleněné do textu – naopak, okamžitě mi pokaždé v duchu vyskočil velký červený vykřičník !pozor! přichází zajímavý historický fakt!. Taky působí trochu divně, i když je to s ohledem na dobu děje pochopitelné, jak se tam pohoršeně píše o zvrhlých sodomitských praktikách (hrdinný kapitán Stein už jen při tom pomyšlení bezmocně přivírá oči a div neumdlévá). Z toho důvodu to asi nebude úplně příjemné čtení pro 4% menšinu. Ty pobožné kecy o sodomii, zvrácenosti a zvrhlících by jim nemusely dělat dobře. No a postupně se knížka poněkud zvrhla v erotickou literaturu. Přičemž nápadité nejsou jen praktiky, které tvoří jeden z ústředních motivů příběhu, ale v retrospektivě se dozvíme, že i milenka Jaroše umřela při nestandardní sexuální praktice, což ani s tímto případem nesouviselo. Asi jde holt o Červenákovo téma, stejně jako mučení lidí, což zrovna já neocením. I když pojem hrdelní zločin tu nabyl docela originálního významu, to i pobavilo. Shrnuto a podtrženo, není to žádná extra kvalitní literatura, prostě zábavné čtení, takový šestákový román. Hodně mu přidává atmosféra plzeňského podzemí, a tak u mě končí jako slušný průměr, ale další knihy od autora už si odpustím.

Hodnocení bude obsahovat spoilery: Tento díl byl slabší než všechny předchozí a tolik mě nebavil. Vsuvka s císařem Rudolfem mi přišla zbytečná a ani jsme se nedočkali rozuzlení, navíc císař tam vůbec nemusel být a Steina mohli zdržovat jen rádci. Ono celkově přístup k panovníkovi a jeho rodině byl hodně přitažený za vlasy, že by se sám císař snížil k tomu, aby mluvil s nějakým kapitánem. Nebo že by princ Maxmilián se takto účastnil vyšetřování. Místy si to hlavní hrdinové udělali sami těžší, než to mohlo být (poznámka Steina, že na Merlianův statek pojedou jen ve třech a sám Stein zamítl Barbaričův návrh, aby místo obklíčili vojáci - proč?). Dále Trautson a Rumpf - proč Steinovi házeli klacky pod nohy, když nakonec vyšlo najevo, že se smrtí hejtmana neměli nic společného? Mě osobně se víc líbily díly, kde se řeší "místní" problémy na uvěřitelné "místní" úrovni, tzn. na úrovni města a jeho samosprávy, kde je Stein jak velká voda. Jakmile se do toho začne motat vysoká politika, intriky o moc, panovníci, nedej bože zahraniční politika... Ztrácí to podle mě na uvěřitelnosti. Jinak líbilo se mi prostředí Plzně, vyšetřování, podzemí, tajemno.