Amálie Zubatá a zloděj paměti

Tahle série si i tímto dílem skvěle udržuje svůj styl - čtivý způsob psaní, originální a zábavný styl vyjadřování, skvělá práce s jazykem. Dobře propracovaný děj a zajímavá zápletka čtenáře drží pořád v napětí. Ale faktem je, že tentokrát jsem se u toho tolik nesmála. Spíš mi bylo v některých pasážích trochu smutno a cítila jsem se lítostivě. (Asi si za to trochu můžu i sama, když mi při čtení na repeat hrála melancholicky depresivní hudba). Asi proto cítím potřebu ohodnotit o hvězdu méně než předchozí knihy série. Nevykládejte si to špatně - i tato kniha byla skvělá a moc ji doporučuju. Ale faktem je, že mi tentokrát trochu chyběla ta zábavná, odlehčená atmosféra. Nebo aspoň já ji tu nedokázala tolik najít. Ale možná jsem ojedinělý případ. Osobně mi spíš přišlo, že autorka tady jde do trochu vážnějšího podtónu. Což není určitě špatné a já oceňuji snahu u změnu a vývoj. Jen jsem to asi úplně nečekala, že se budu cítit u této knihy lítostivě a smutně a že se v tomto rozpoložení budu chystat na kutě. :-D

I ve třetím díle jsem strávila moc hezké chvilky :-) opět úžasné

Amálčin příběh plný lásky, kdy stránky jsou načichlé omamně hnilobnou vůní maminky, pro tatínka je "pijavička má odporná" a přátelé se objímají, až ztrácí dech, ale to neva, Chmuroš je přece smrtka, ta dejchat nemusí a... A mohla bych pokračovat. Takže si to raději přečtěte :-)

Tahle série si i tímto dílem skvěle udržuje svůj styl - čtivý způsob psaní, originální a zábavný styl vyjadřování, skvělá práce s jazykem. Dobře propracovaný děj a zajímavá zápletka čtenáře drží pořád v napětí. Ale faktem je, že tentokrát jsem se u toho tolik nesmála. Spíš mi bylo v některých pasážích trochu smutno a cítila jsem se lítostivě. (Asi si za to trochu můžu i sama, když mi při čtení na repeat hrála melancholicky depresivní hudba). Asi proto cítím potřebu ohodnotit o hvězdu méně než předchozí knihy série. Nevykládejte si to špatně - i tato kniha byla skvělá a moc ji doporučuju. Ale faktem je, že mi tentokrát trochu chyběla ta zábavná, odlehčená atmosféra. Nebo aspoň já ji tu nedokázala tolik najít. Ale možná jsem ojedinělý případ. Osobně mi spíš přišlo, že autorka tady jde do trochu vážnějšího podtónu. Což není určitě špatné a já oceňuji snahu u změnu a vývoj. Jen jsem to asi úplně nečekala, že se budu cítit u této knihy lítostivě a smutně a že se v tomto rozpoložení budu chystat na kutě. :-D