Tato kniha mě uchvátila před lety, když jsem četl první vydání. Nyní jsem se trochu obával, že po těch mnoha letech mi už nemá co říct. Naštěstí se to nestalo. Je to neuvěřitelné, ale Mikoláši Chadimovi se podařilo napsat velice čtivou i poučnou knihu. Do knihy jsem se tak začetl, že mi nevadily drobné pravopisné chyby, resp. překlepy. Ale to jde na vrub vydavatele, ne autora. Kniha je doplněným a přepracovaným vydáním - obsahuje spoustu fotografií a dalších dokumentů - a já se už těším na druhý díl.

Mikoláš Chadima se může jevit jako takový zahořklý, divný patron, ale já si myslím, že je naprosto v pohodě. Jeho hudbu jsem sledoval, ať už v Extempore, MCH Bandu, nebo na sólových věcech a vždy jsem si ji užíval, jako něco vyjímečného, jinde neslyšeného. Logicky jsem tedy sáhl i po jeho knižních vzpomínkách. Je mi záhadou, jak si může všechno pamatovat, protože já si nepamatuju skoro nic (a to jsem nezažil ani desetinu toho, co Mikoláš). Jeho trefné, nekorektní a cílené komentáře a "špílce" tehdejší doby, nejenom hudební, byly zábavné, poučné i povzbudivé. Celý první díl Alternativy je skvělá zážitková jízda a já jsem si ji náležitě užil. Co se týká dílu druhého, navazujícího, dobrých 3/4 knihy je neméně dobrých a zajímavých. Ta poslední třetina je věnována událostem po roce 1989 a na můj vkus je tam už mnoho politiky. Ale taková byla doba a i já, zcela apolitický jedinec, jsem tehdy politikou a společenským děním naplno žil. Možná proto musím ocenit, že Mikoláš Chadima si i v této etapě zachovává střízlivost a odstup a je schopen i společensky glorifikované jedince sepsout na první dobrou. Děkuji za Vaše vzpomínky pane Mikoláši a budu se těšit na případné další hudební novinky.