Tak jo. Stejně jako u prvního dílu k té hřejivé absolutní spokojenosti opět malý chloupek chyběl. Vordové a „TO“ velké tajemství o kterém všichni čtenáři vědí už od prvního dílu – oboje mě tak trochu iritovalo. (o to víc by mě ale překvapilo, kdyby to nakonec bylo úplně jinak) Naštěstí se naskytlo několik dalších otázek k vyřešení a pár postav, jejichž tajemství i minulost skrývá autor mnohem lépe než tu Isaninu a ony tak mají opravdu velký potenciál získat si čtenářovu pozornost a později i srdce. (dost by mě potěšilo i další účinkování jednoho velmi neortodoxního velvyslance) K tomu se ještě několik záporáků z prvního dílu ukázalo být mnohem víc barevnějších než jen obyčejně černobílých a dostalo tak opravdu velký prostor, ve kterém by mohli ještě hodně překvapit. A právě v tom byla a je největší přednost téhle knížky, opravdu hodně nalákala k dalšímu čtení, jen kdyby bylo co číst, protože ať se mi to zdá dost nepochopitelné, očividně se mnohem lépe prodávají knihy o vlkodlacích, kožoměncích a bůhvíčem ještě, bojující v ulicích Chicaga než tohle povedené dílko inspirované Římem. (což mě v té souvislosti hodně nalákalo na Jiskru v popelu a už se nemůžu dočkat, až ji budu mít doma) Za to tady je třetí díl už dlouho v nedohlednu, a že by Fantom Print vydal všech šest dílů, to už je myslím situace pohybující se hluboko za hranicemi jakéhokoliv zázraku.

Hrdinové knihy a jejich charaktery mě baví víc a víc. Nové postavy jsem si také oblíbila velmi rychle. A postupné odkrývání skutečností, které byly zprvu skryty je lákadlem pro další díly. Dokonce i ty tajemství, co zatím stále tak trochu skryty jsou, lze poměrně snadno odvodit, což ale vůbec nesnižuje moji zvědavost na další Taviho dobrodružství. Škoda jen, že ze serie šesti knih, z nichž poslední v originále vyšla před šesti lety jsou přeloženy jen dvě.