Musím říct, že Honza Mašata má opravdu velmi specifický styl. Troufnu si říct, že bych jeho text poznala, i kdybych nevěděla, že je od něj. Což je podle mě opravdu skvělá věc. Zároveň však jeho styl psaní nestagnuje, neustále se vyvíjí. Zlepšuje. Ano, i tady najdeme nadpřirozené prvky, rodinná tajemství či gangy, což, mám pocit, už tak nějak k Honzovi patří. Stejně tak k němu patří poněkud otevřený konec, který nechává čtenáři prostor pro fantazii. Jeho knihy jsou poměrně krátké, ale úderné, děje se toho v nich mnoho. A moc se mi líbí i to, že si nenechal ujít takové menší cameo jeho postav z předchozí knihy. Postavy jsou opět velmi pestré, mají své skryté motivy a výrazné povahové rysy. Je vskutku zajímavé, že i v ryze českém prostředí dokáže autor vykreslit takřka exotickou atmosféru. A musím přiznat, že jsem opět nedokázala vůbec odhadnout, jakým směrem se příběh bude odvíjet. Mám totiž pocit, že, narozdíl od jiných knih, nejsou v ději zanechány drobečky, pomocí níž by se čtenář sám mohl dovtípit toho, o co vlastně v příběhu jde. A nebo je prostě jen nevidím. Musím říct, že samotný motiv tajemných žlutých loutek s magickou mocí mne velmi zaujal a ráda bych se o nich dozvěděla víc. Informace v knížce byly totiž dost mlhavé, což mě trochu mrzí. Myslím, že v nich ležel velký potenciál, který by se dal rozvinout. A kdo ví? Třeba skutečně existují a jejich magický vliv na náš dohlíží. :) Tentokrát musím říct, že jsem byla nadšená z krásné obálky. Podle mě se k příběhu pěkně hodí a je mnohem hezčí než obálky předchozích knih. A co si budeme povídat, ona ta vizuálně přitažlivá obálka odvede svůj díl práce. Trochu mi ale, na druhou stranu, chyběly pěkné drobné ilustrace, které se objevovaly v autorových předchozích knihách. No, nikdo nemůže mít všechno. :D Pokud byste si tuhle knížku chtěli přečíst, budete si ji nejspíš muset pořídit jako e-knihu, protože tištěných kousků je jen pár A já nemohu jinak než těšit se, jaký tajemný příběh pro nás Honza nachystá příště.

Můj názor se naprosto shoduje s ostatními čtenáři a to v tom bodě, že od autora s jeho každou novou knihou dostanete něco úplně jiného, nového a vás nesmírně zajímá jak tohle pro vás nové téma v knize uchopí! A já teda za sebe musím říct, že mistrovsky. Hra žlutých loutek je zasazena do prostředí temné Plzně zahalené mlhou a několik dní trvajícím deštěm. Příběh se, jak už název knihy napovídá, točí kolem dřevěných loutek a obchodu ve kterém je pan Griffon s láskou prodává a pečuje o ně. Jeho věrnou společnicí a hlavní hrdinkou v knize je mladá žena s neotřelým jménem Fija, kterou pan Griffon bere jako svou dceru, především kvůli jejich věkovému rozdílu. Fija však ze svého nadřízeného už tak nadšená není a poslední dny v obchodě s loutkami jsou pro ni nekonečné utrpení. Její těžce nemocná matka, která je doma sama Fije dělá starosti a ta se nedokáže na práci plně soustředit. Jednoho dalšího upršeného dne, kdy se Fija rozhodne, že práci natrvalo opustí se však stane svědkem děsivé události. Pan Griffon zmizí a zůstane po něm jen krvavá kaluž na dřevěné podlaze v kanceláři... V ten moment vás kniha zatáhne do kolotoče plného intrik a tajemství. Budete pátrat po tom co se stalo panu Griffonovi a toulat se temnými plzeňskými uličkami. U autorovi tvorby se mi líbí jak dokáže během několika stran zapojit do příběhu úplně nečekané množství postav a jejich vzájemné vztahy nekompromisně promíchat. Vytvořit velká rodinná tajemství, která odkrývate až na konci knihy a do té doby nemáte nejmenší šanci uhodnout jak vše dopadne! Každá kniha je naprosto originální, v jiném žánru a přesto v ní autora ihned poznáte. Úsměv na tváři mi vykouzlil okamžik, kdy se v knize objevila postava z předchozí knihy ,, Můj pes Joe a tanec Šamanů". Jakmile se na ulici objevil bezdomovec, věděla jsem kdo to je a že vedle něho bude stát malý Joe, který mi přirostl k srdci.