Dospívat je obtížné za každého režimu a v každé době, když ale dospíváte zrovna v době husákovské šedi, svět je ještě o trochu komplikovanější. Dusná realita normalizačního Československa poloviny osmdesátých let je v rozsáhlém románu ’84 popisována pohledem jedenáctiletého chlapce. Do dětského fantazijního světa proniká všudypřítomná vyprázdněnost. A to nejen ve škole, ale i v jeho rodině. Pocit bezvýchodnosti a dusivé šedi jej vede k úniku do snů a úvah o smyslu vlastní existence. Kája je synek „z dobré rodiny“, dobře se učí, ví, že co se říká doma, se jinde neříká a že základem všeho je mít dobré známky a nevyčnívat. Z reality, které nerozumí, uniká do snů. O krásné slovenské dívce Perinbabě a o chlapcích kolem ohňů ve slovenských horách, básnících toužících po svobodě, ale i o politických osobnostech časů minulých, současných a budoucích. ´84 je román o útěku ze světa, ze kterého se uniknout nedá, o pomíjivosti dějin, o samoúčelnosti lidských přesvědčení, o marnosti, ale především o lásce, která je tím nejhlubším a jediným opravdovým, co se dá ve světě prožít, a která může být přes veškerou bezútěšnost a relativitu skutečnosti nadějí…