Knížky o pocitech a emocích jsou teď u dcerky (6,5) hodně oblíbené a tahle patří mezi ty velmi povedené.

Četla jsem ji se synem (5,5let). Chtěla jsem, aby se naučil pojmenovat, co cítí. Knihu máme přečtenou déle, ale s recenzí jsem čekala, abych mohla dobře popsat výsledky. V knize najdeme ilustrace 31 pocitů. Nechybí zvědavost, závist, zloba, odvaha, strach ani láska. Ilustrace jsou vážně krásné a syna moc bavilo zjišťovat, jaký pocit je jaký. Každý pocit má nejen krásnou ilustraci, ale autorka ke každému napsala i slovy, co dělá. Např. Láska je elektrikář. Naděje staví mosty. Odvaha odpočívá v hloubky lesa. Nečekejte knihu, kterou dítěti dáte na prohlížení, přečtěte jednu větu k pocitu a máte hotovo. Ne, ne. Tohle je kniha, u které musíte s dítětem sedět a komunikovat s ním. Dávat mu názorné ukázky toho, kdy se tak cítil. A ptát se ho na názory. Musím říct, že vysvětlit některé pocity bylo náročné i pro mne. I když obrázek většinou hodně pomůže. Ale třeba u takové naděje nebo komplexů jsem tápala i já a ani obrázek moc nepomohl. Kýžený výsledek se ale dostavil. Syn si pocity zapamatoval (aspoň většinu). Dokáže je popsat, pojmenovat, a když nějakou emoci prožívá, dokonce jde a hledá v knize, jaká to je. Nejlépe mu jde radost a vztek. Myslím, že zařazení knihy do kategorie 5+ je odpovídající. Pro mladší děti by to bylo více obtížné. Musím ještě jednou zdůraznit, že spolupráce rodič a dítě je nutná. Za mne skvělá kniha a synovi hodně pomohla se zvládáním pocitů, protože pojmenovat to, co dítě cítí je vlastně základ. Pokud si uvědomí o jaký pocit jde, může s ním mnohem lépe pracovat.