Jen Bůh a Tomáš Němec vás mohou přesvědčit, abyste jednu knihu zkusili rozečíst natřikrát. Ale nakonec to stálo za to, a ne že ne. Turista je totiž zvláštní thriller. Zvláštní tím, že jeho nejsilnější stránkou je závěr, který přichází sice s očekávatelným, ale přesto strhujícím dějem. Plusem je také způsob jakým Olen Steinhauer zcivilnil špionážní řemeslo takřka až na dřeň. Zapomeňte na super agenty, řešící neřešitelné. Autor více staví na autentičnosti než na akčním spádu, o čemž svědčí pouhé dvě přestřelky na celých čtyř stech padesáti stránkách. A podobně je na tom i rozvržení zápletky. Z jednoduchého případu hledání vraha se brzy stává doslova pavučina různých lží, které spolu zdánlivě nesouvisejí. Jenže odhalením jedné záhady dostanete střípek jiné, která zase pomůže rozklíčovat další. Tedy místo přímé cesty vás čeká obchůzka poměrně širokým obloukem. V kombinaci s emoční roztříštěností hrdiny tak ve výsledku dostáváte chytrý, ale na můj vkus až zbytečně psychologizující román.

Dokonalé, čtivé, napínavé. Bavila jsem se a už se těším na další díl. Jenom doufám, že bude lépe "rozepsaný". Tady na mě některé pasáže působily nepříjemně kvůli za sebou těžce nasekaným větám, které mi vážně vadily (snad dodatečně najdu, co mi tady chybělo...).