V podání M.Táborského opět lahůdka, ale jinak pro mě výrazně méně atraktivní než 1913. Detektivní zápletka (spíše záplAtka) už je tu hodně na pozadí, prioritnější jsou politické události a společenské klima té doby. Sice pravda jsem se dozvěděla spoustu věcí, které jsem netušila, ale ten bolševismus byl pro mne na hranici snesitelnosti.

Dlouhé popisy pěších pochodů po Vídni (tramvaje totiž nejezdí) představují pro toho, kdo Vídeň moc nezná, poněkud nudné pasáže, pátrání po tom, kdo zavraždil Hanni, je spíše v pozadí, ale i tak mi tento román připadá pozoruhodný: ožívají historické události listopadu 1918. Tak bych se ráda učila dějepis. Zima, hlad, nejistota, pocit, že věci se mění a obyčejní lidé na to nemají žádný vliv (Bronstein se vždycky usadí v kavárně a přečte si noviny a nestačí se divit, co se to s monarchií děje). Policejní úředník jeden den pracuje pro císaře, druhý den je všechno jinak (a řeší, jak je to s loajalitou a komu vlastně být loajální). Zajímavá je také epizoda, ve které se řeší potrestání důstojníka, jenž poslal na jistou smrt celou jednotku; otázky morálky a práva, spoluúčasti nás všech na tom, co se ve světě děje špatného (kdo jsi bez viny? - pracuješ ve zbrojním průmyslu, na železnici, která vozí vojáky na frontu, jsi úředník, který plní příkazy shora a neptáš se...). Milostný vztah s revolucionářkou zase dovoluje vtáhnout do děje levicovou tematiku. Fakt dobré, ne strhující, ale dobré (což není málo). A že se dějem mihne E. E. Kisch, to mi přijde jako interesantní třešinka na dortu.