Pamatuji si, jak tato sbírka povídek startovala na jedněch "kick-start" stránkách - a to neúspěšně. Z požadovaných 33.000 Kč nevybrali ani pět a půl tisíce. (Sám jsem jim přitom přispěl, částka mi byla vrácena). Vím, že názory o knihách snažící se vyjít přes tyto různé "startery" jsou dosti různé a někdy až velmi vyhrocené. Sám se nestavím ani do jednoho táboru, však musím uznat, že některé knihy by díky těmto projektům -bohůmžel- nevyšly, jiné zase by asi nikdy vyjít neměly, či rozhodně nemusely (z hlediska jakéhokoliv přínosu).. Ale ke knize samotné... "Devět povídek, devět autorek, devět čarodějek inkoustu a pera" Asi jak už to v pohádkách a fantastikách bývá, některé čarodějky umí učarovat, ošálit smysly a svést jen pohledem. No a některé vám akorát podají jedovaté jablko, či na vás plivnou na náměstí, když jdete kolem. Zvláštností, která už nijak dnes "zvláštní" není, ba naopak, řekl bych, je ta, že je to sborník ryze autorek - žen. Před deseti lety by toto možná bylo jako malé zpestření, a jistě by jako "reklama" zaujalo. Ale v dnešní době genderového šílenství a kdejaké pozitivní diskriminace už to není nic zajímavého, možná naopak. A i kdyby to ne a opomineme tuto skutečnost, takových sborníků jsou dnes desítky. Roman Koňařík vsadil ve svém projektu na (ne)jistý krok: osloví autorky fantastiky - dovolím si říci, že ty mladé, pohledné a "neokoukané" a sestaví s nimi sborník povídek (a samozřejmě s jejich fotkami, když jsme u té krásy). A Proč ne. Ačkoliv mě samotného oslovila spíše jména autorek, které jsem již znal. Nevím, na pokolikáté mu to vyšlo, či jestli tedy zafinancoval nakonec částku ze svého a "kick-starter" měl akorát zafungovat jako reklama. Ale kniha je na světě. "A je tu další sborník fantasy povídek..." Výborně, takové často vyhledávám, obzvláště poslední roky ty české, tuzemské. Zbožňuji jejich rozličnost a leckterá povídka vydá ze sebe daleko více než několikadílná kniha. Jenže někdy, alespoň mi přijde, že při honbě za "vydávám knihu!" nebo "napsal jsem povídku a teď vyjde!" chybí jistá "korektura", nadhled, kritika a další ty ne milé zpětné vazby a podněty, které většinou schytáte od nakladatele (který se samozřejmě také často mýlí :) a jeho týmu. I zde mi trochu v některých případech přišlo, že autorky měly velmi volnou ruku, jen hlavně aby byl materiál na vydání, aneb jak zaznělo v předešlém komentáři - "čarodějky pera spíš prohrábly šuplík". Ale tak či tak, každá povídka si zaslouží své hodnocení zvlášť. Sborník "Mladé čarodějky", více než u jiných sborníků, se kterými jsem se v poslední době setkal, beru jen coby obal držící různorodé povídky pohromadě. A "P.S." - s naprosto příšernou obálkou! Hrozný kýč. (Nehledě na kýčovitost, stačilo by alespoň při kresbě dodržovat základní proporce lidských těl ;)

Po delší době sborník s povídkou od mé oblíbené T. Matouškové, takže jsem po něm sáhla. Ryze ženská antologie se patrně vydává po stopách úspěšné Ženy se lvem, oproti níž však působí jaksi "výškrabkově". Čarodějky pera spíš prohrábly šuplíky, takže žádný skvělý kousek tu nenajdeme a ani tématicky se rozhodně nejedná o ten druh nářezu, jaký evokuje obálka. O postavu čarodějky, která za něco stojí, tu čtenář zakopne až v úplně poslední povídce, právě od TM. Ráda jsem se zase setkala se Zorenou, ale potenciál povídky zůstal dost nevyužitý - chtělo by to trochu delší a míň odfláknutou stopáž. Ze zbytku mě zaujal už jen Přízrak z Lesa - ráda věřím tomu, že M. Vorálková zvládla napsat knihu, která zavání Hrou o trůny, a na Krev Nejmocnějších mě docela navnadila.