Plástev v ohrožení jsem otvíral se smíšenými pocity, protože při čtení druhého dílu Dětí plástve mi přišlo, že děj poněkud zpomalil a pan Pecinovský neví kam dál a po přečtení tohoto dílu se mu musím omluvit, protože už po cca čtvrtce knihy jsem ji nehodlal odložit a těšil jsem se co se ještě objeví. Geniální nápad a námět z před více než dvaceti lety vydaného prvního dílu je tady rozvíjen a proplétán, bojové scény, genetické mutace, hnědý mor, vosy - skvělá kniha a moc se těším na dokončení celé série

Tak mám za sebou další díl Plástve. To, co jsem vytýkal předchozí dvojdílné části (dohromady cca 560 stran), zde bohužel stále platí. Sice se autor omezil na 330 stran, ale problém zůstal. Dobré a skvělé nápady rozmělňuje vata v podobě archaické češtiny šestákových westernů první republiky. Opět černobílé postavy bez nějakého posunu kamkoliv. A nebo jsem to celé nepochopil a pan Pecinovský píše pro mládež. Ale když nad tím přemýšlím, tak si říkám, jestli způsob psaní nebude úsměvný i pro dnešní mládež. Ta je odkojena internetem a když už se vůbec posadí ke knize, tak si nejsem autorovým stylem jist. Text je jinak celkem svižný a plný zvratů, takže co číst je, jen bych to viděl o cca sto stran kratší. A pan Pecinovský je mistr nápadů, takže další díl si opět koupím a s největší pravděpodobností budu příště psát něco o archaické češtině. Ale i tak mě Válka pláství nemine :-)