Nenechala jsem se odradit módním názvem připomínajícím návody na šťastný život ani nelibou obálkou. Jsem ráda. Ne že bych souhlasila naprosto se vším, ale musím uznat, že mě autor výběrem a interpretací faktů silně zaujal, někdy pobavil a často poučil. Spojil historii, sociologii, filozofii, psychologii, ekonomii, etiku, politologii,… Sice se občas po novinářsku dopouští zkratek, ale výsledek je působivý a zanechává ve mně chuť popřemýšlet. Jednak nad dvěma částmi, které mě zaujaly nejvíc (stručný a téměř světský výklad talmudu a teorie sobeckého genu), jednak nad sebou – nikoliv ve smyslu „jak já můžu přežít padouchy“, ale spíš „jak bojovat proti padoušství v sobě samé“. Je to hodně dobré.

Od Kurase jsem už pár věcí četl a nevím proč, ale k této knize jsem přistupoval trochu s předsudky. Možná ten název? A zrovna i předsudky v této knize autor řeší :-)) Zpětně musím zhodnotit, že se mi právě asi tato kniha od něj líbí nejvíc. Někoho může kniha zastavit a ponouknout k bilancování a sestavení hodnot, někoho může "nakopnout", nasměrovat, pomoci zorientovat se, a velmi trefně, s nadhledem a vtipem odhaluje lidské padoušství s tím, že i nabízí rady, jak s tímto odvěkým fenoménem naložit))