Po dvou skvělých Ženách jsou moje pocity ze třetího sborníku spíše rozporuplné. Začala to už obálkou – zvolený odstín červené mi přijde hrozně agresivní a v poličce se s předchozími díly dost tluče. Žádná z povídek mě vyloženě neshodila ze židle, teda až na Jak mizí víly, ale to bych si nejradši vymazala z hlavy (úplně mě po to tom přešla chuť číst T-T). V obou předchozích knihách jsem si vždy našla nějaké „srdcovky“, ke kterým se budu ráda vracet, ale tentokrát bohužel. Snad mi poslední díl plánovaný na příští rok spraví chuť.

Upřímně, ve srovnání se Ženou se lvem podstatně slabší výběr. Můj problém je, že u většiny povídek si už vzápětí po dočtení sborníku stěží dokážu vybavit, o čem vlastně pojednávaly. Čili dost průměrné kousky. Směrem k zapamatovatelnosti se vymyká Edita Dufková a Anna Šochová, každá z jiných důvodů. Komentátoři pode mnou, kteří získali pocit, že se hodně textů snaží šokovat a pohrávat s kontroverzními tématy (někdy mi přišlo, že až zbytečně), mají rozhodně pravdu. Hodnotím sborník neúplný - ke své smůle jsem získala vadný výtisk (a pochopitelně ztratila doklad o koupi) s chybějícími stranami 61-92, zatímco povídku Darth Ziry (podle mě nejslabší kus v celé knize) mám dvakrát.