Podobně jako v první knize, i zde se daří autorce skvěle zachytit každodenní rytmus rodinného života z pohledu malé holčičky a to s vtipem a bezelstností. Tentokrát je však zápletka příliš jednoduchá, až pomalu zamrzí, že Christine Sagnierová nechce šáhnout po silnějším tématu, a přes počáteční rozjezd se trošičku motá na místě. Přesto oceňuji nápaditou práci s aktuálními problémy nejmenších, o to víc, že jí se daří vyhýbat se jakýmkoliv vulgarismům, jež jsou už pomalu běžným folklorem, na věku nezáležíc. Zarazila mě jen nenávaznost, se kterou se sice počítá, takže pro pochopení samotné epizody není podstatná, ale zároveň napůl vyžaduje, protože se už nepředstavuje co, kdo, kde a proč. Ilustrace jinak opět úžasné.