Třetí díl se mi četl stejně dobře jako předchozí díly, ale určitě byl nejslabší po logické stránce. Zvlášť s ohledem na dobré konce i pro ty, pro které je snad nikdo ani nečekal. Nemám nic proti dobrým koncům, ale mytický Dračí král se ukázal jako tak mocná postava, že najednou přestalo být jasné, proč vůbec byly jiné postavy potřeba. Je to příklad nezvládnuté supermocné bytosti. Pokud totiž někdo takový v příběhu je a nemá vše vyřešit sám a hned svojí velkou velemocí, musí být vysvětleno, proč to nemůže nebo nechce udělat. V tomto případě se to nepovedlo. Na konci trilogie může čtenář snadno skončit s dojmem, že se žádná trilogie nemusela odehrát. Na druhou stranu... dočkala jsem se draka, kvůli kterému jsem to vlastně celé četla! (Dobře, byl už v minulém díle, ale tady byl víc!)

Komentuji celou ságu, nejen tento díl, ikdyž dle mého názoru byl z trilogie nejslabší a rozuzlení mi přišlo hrozně přeslazené. Celá sága má zajímavý námět, ale děj je dost předvídatelný a hlavně postavy jsou neuvěřitelně černobílé. Žádné složité charaktery postav, buď jste hrdina nebo zloduch.