Tak si myslím, že si dám rovnou druhé kolo, protože něco tak krásného si musím přečíst ještě jednou...pak snad i najdu slova a okomentuji tak, jak si tato kniha zaslouží..... Edit 30. 5. 2017 ...tak přečteno znovu a opravdu je to jedna z nejkrásnějších knih, co jsem kdy četla, a to nejen s ohledem na specifické téma. Už teď vím, že ji musím vlastnit, protože je jedna z těch, k nimž se budu vracet....nejdříve jsem viděla film, který na mě opravdově zapůsobil, výkony tří hlavních postav, zejména pak pro mě dosud neznámého představitele Maurice, byly nesmírně přesvědčivé, a já jsem tušila, že kniha pak musí být skutečný poklad, což se i potvrdilo...spisovatel na poměrně malém prostoru (nepotřebovat popsat stohy stran a přitom říct vše je pro mě známkou skutečného mistrovství) dokonale vykresluje psychologii postav tak, že člověk jim skutečně rozumí, navíc se skláním nad tím, jak autor dokázal vylíčit vztah mezi dvěma muži jako něco, co je naprosto přirozené (pomíjím pasáž o možném vyléčení, která je limitována soudobým věděním)....Maurice Halla jsem si zamilovala, pro jeho vývoj, kdy si postupně, ač sám konzervativní a poněkud snobský, začne uvědomovat pokrytectví a faleš "normálního" maloměšťáckého okolí a namísto, aby potlačil svou přirozenost a žil dál zřejmě úspěšný, nudný život, jak od něj očekával jeho někdejší přítel Clive, dá odvážně přednost své touze po tom být konečně sám sebou, po životním příteli a lásce, a to ještě ne ledajaké, zamiluje se čistě a opravdově, se vším všudy, do muže naprosto mimo svou třídu, takže vlastně rozbije hned dva zažité vzorce a ukáže, že takový vztah je možné realizovat a zahodit kvůli němu vše, že nejde o něco nízného a pomíjivého......nemůžu než pociťovat vřelý vztah k autorovi, který napsal v té době něco tak laskavého, láskyplného, optimistického... společně s Radoslavem Nenadálem se musím ptát, kde se něco takového vzalo, vím, že kdyby to bylo možné si promluvit, dozajista by bylo o čem.... Jinak asi nejoblíbenější scény jsou scéna v britském muzeu, kdy se "Maurice postavil proti těm hrozbám, nikoli jako hrdina, ale jako kamarád, a našel za nimi dětinskost a za tou ještě něco jiného..." a poté závěrečný rozhovor s Clivem, kdy za ním Marice přichází čistě jenom proto, aby jej informoval, k čemu dospěl, bez toho, aniž by požadoval schválení nebo něco podobného....myslím si, že ačkoliv doba pokročila, vnímání homosexuality se příliš nezměnilo, sice už není trestná a máme registrované partnerství a sňatky, to ale podle mě není stále to, ač autor a jeho přátelé usilovali, spousta lidí prostě stále nedokáže uznat a pochopit něco tak přirozeného, jako je lidský cit, a ošklíbají se nad tím a nechtějí nic vědět, vidět ani slyšet, podobě jako Clive v závěru......doufám, že budoucnost bude jenom lepší, není možné, aby něco tak krásného jako láska bylo důvodem k omezování lidských práv.... "Musí oba žít mimo svou třídu, bez příbuzných a bez peněz, musí pracovat a držet dohromady, až do smrti. Ale Anglie patří jim........ten vzduch a to nebe tady nad nimi patří jim, nikoli těm bázlivým milionům lidí, kteří sice vlastní své malé dusné krabice, ale nemají své duše...." (k. 45) ".....neexistuje kousek lesa ani žádná pustina, kam by člověk dnes mohl uniknout, žádné opuštěné údolí pro ty, kteří nechtějí společnost ani reformovat ani kazit, ale chtějí, aby je ostatní nechali na pokoji...." (ze závěrečných poznámek) Omlouvám se, že je to tak dlouhé, ale tohle mi stálo za komentář...

Krásný, citlivě napsaný příběh s řadou silných myšlenek, které vám utkví v hlavě ještě dlouho po dočtení knihy. Četla jsem knihu jen jednou, ale určitě se k ní ještě někdy vrátím, protože tohle je ta krásný! A je tam toho k zamyšlení tolik, že nelze vše pojmout najednou. Nádherný příběh, skvěle napsaný. Také mne děsně bavilo sledovat vývoj hlavního hrdiny, který mi byl velmi sympatický a kterého pan autor vykreslil naprosto věrohodně, přesvědčivě, se vší plasticitou a reálností, jakou jen literární postava může mít.