Motýlí klub je zábavný! Taky bych si chtěla udělat motýlí zahradu.

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY Tahle knížka je doporučená čtenářům zhruba od sedmi do devíti let. Ehm, ani bych neřekla. Připadalo mi, že to klidně bylo OD sedmi let, ale třeba tak nějak do třinácti nebo dvanácti let. Protože hlavní postavy se nechovaly nějak přehnaně dětinsky, i když měly sedm let. Tina sice ze začátku často brečela, ale bylo to hlavně kvůli Selmy. Selma mě vlastně ze začátku strašně štvala, ale asi to doma nemá lehké. Sice za její chování nemůže ona, ale její rodiče, jenže si to nemusela vybíjet na ostatních (obzvlášť na Tině). Potom se však ukázalo, že Selma umí být hodná a chovat se hezky. Hodněkrát jsem měla pocit, že, ať už rodiče nebo paní učitelka Veselá, Tinu strašně upřednostňují a dovolí jí toho víc oproti ostatním. Sice to se svou nemocí neměla moc lehké, ale zase to nemuseli tolik přehánět. Maddie a Phil jsem si moc oblíbila, byly na svou sestru Tinu moc hodné a ve všem jí pomáhaly. Ani se spolu skoro nikdy nehádaly a měly spolu moc dobrý vztah, což jsem považovala za velké plus. Jejich máma to s tou starostlivostí někdy, podle mě, až moc přeháněla, třeba že nechtěla, aby říkaly slovo ,,hustý". Ale to je jenom taková maličkost. Moc se mi líbilo, že Jacqueline Wilsonová do tohoto příběhu zakomponovala i Ruby a Garnet, jež jsem si moc oblíbila v knížce Dvojčata v průšvihu. V knížkách od Jacqueline Wilsonové jsem nikdy nenašla žádnou chybu v textu, což je taky velké plus oproti jiným knížkám. Taky byl moc hezký doplněk knížky Tinin test, který mě bavil a taky zajímavosti o motýlech. Třeba jsem se dozvěděla, že nejmenší motýl měří jenom tři milimetry. No a úžasný recept na motýlí košíčky si určitě zkusím upéct. Super knížka!