Velká paráda. Citové stavy, vyšinutí mysli, jeden den a jeden pomanutý Fin v Argentině. Krásný jazyk, který musel dát spoustu práce. Vtipné, hravé, tragické. Víc osvětlí rozhovor s překladatelem https://radiozurnal.rozhlas.cz/prekladatel-musi-byt-zvedavejsi-nez-bezny-ctenar-musi-hledat-skryte-vyznamy-8599396

Bom dia, Váš literární Miloš Zeman je zpět s další recenzí. Tentokrát se podíváme na zoubek Op Oloopovi. Op Oloop je hlavní hrdina týhle valby, která se odehrává v Argentině, zemi, kde jsou jen fotbalisti a dluhy. Jižní Amerika je obecně něco jako moja vesnice natáhnutá na celej kontinent. Ale to je fuk! Nerad bych odbočoval, nejsem totiž v autě a nemám sebou blinkr. Op je Fin, tudíž kdyby se objevil ve francouzském filmu, byl by s ním hned konec! HAHAHA! Ale tady ne, tady si chodí po ulici i v domech a všude možně, jak to už Finové, kteří nejsou na vozíčku, dělají. V tomhle jsou dost podobní třeba i Čechům, kteří mají nohy. Na začátku tedy sledujeme jeho klasický skedžule, kdy jde do sauny, kam jinam. Při tom mohutně filozofuje, což je ještě umocněné faktem, že je statistik, takže je to dost hutná valba a já se těšil na pořádný lebeční bublifuk. Jenže po sauně se nasadí brzda a děj se přesune na párty, kde je několik postarších džentlemanů a jak je v takovýhle knížce skupinka lidí co mají koňak a cigára, je jasné, že tady se do Duplexu nepude!! Naopak, začne pořádné dada patrasová! Dialogy se vedou prakticky o všem, Op Oloop si mentálně odchází ulevit do mozkomíšního laloku, kde se potkává se svojí láskou Franciškou a ty kámo jestli na tohle nepřistoupíš, tak umřeš. To si piš. Chvílemi mi to dost připomínalo Nadsamce, který se tady na prvním řádku tvářil jako normální kniha, ale druhý řádek řekl "tak todle teda ne." Já dávám za kabaret lingvistických smyků 8/10, bohužel v knize nebyl ani tank, ani Jirka Krampol, proto nemohu jít výše.