Byla jsem na výletu v Polsku a proto jsem zvolila tuto knihu v audio verzi, aby vyplnila můj čas strávený za volantem. Zajímavé vyprávění o několika lidech, kteří zažili peklo Osvětimi-Březinky, jehož hlavní linkou je život porodní sestry - mámy Stanislavy. Kniha vychází z autobiografické zprávy této obdivuhodné skromné, obětavé, statečné ženy a je propletena osudy dalších vězenkyň, jejich dětí, doktora Mengeleho a jeho krutých poskoků. Příběhy zachycují životy před vznikem této odpornosti zvané "tábor", kterou dokáže vymyslet fantazie sotva zdravé mysli, během "života" v Březince a po osvobození. Vždy, když čtu takový druh knih, je mi opravdu zle a nestačím s hrůzou znova a znova žasnout nad tím, čeho všeho jsou lidé schopni. Tyto příběhy jsou pro dnešního člověka těžko uvěřitelné, ale měly by být neustále připomínány jako obrovské memento, protože lidé by neměli zapomenout, že svoboda a klid není samozřejmostí, a nemusí jí být ani teplá postel, hrnek čaje a chléb, jak ostatně vidíme i na dnešních smutných událostech na Ukrajině.

Příběh napsaný podle skutečných událostí i když je to tak vážné téma, tak jsem se nějak nemohla do knihy začíst-nesedl mi styl jakým je kniha napsána. V příběhu se dočteme o porodní asistence Stanislawě Leszcyňské -přezívané ženami v táboře" Máma", která ač sama prožívá nelidské zacházení v koncentračním táboře ,měla v sobě tolik síly aby pomáhala těhotným ženám a jejich novorozencům v táboře Osvětim.