Urputně dlouhá groteska. “Vtipné” komentáře mistra Ignácia mě minuly hned po pár stránkách, příběh se vyvíjel odnikud nikam a výpovědní hodnotu o době a lidech té doby jsem také nezaregistroval. Grandiózní obálka, následně i popis románu a autora mě navnadili, tentokrát jsem ovšem tvrdě narazil a knihu dočítal jen ze zvědavosti, jestli přece jen nakonec něco ... a ono stejně nic! Škoda.

Parádní komedie plná bizarních postaviček a bláznivých situací. Hlavní hrdina Ignácius J. Reilly je intelektuál, lenoch, mazánek, egomaniak a jeho objem vědomostí přesahuje pouze objem jeho břicha. Je to dost příšerný člověk, který ztrpčuje život prostincé mamince, se kterou bydlí, a v podstatě všem, koho potká, ale zároveň je to zatraceně zábavná postava. Jeho stírání ostatních, simulování nemocí či zranění nebo hlasité se pohoršování nad bídou dnešní společnosti je něco neuvěřitelného. Ignáciovi dělají společnost další ujeté postavy, například si dopisuje s rádobypsycholožkou, která pobuřuje i liberální vysokoškolské kruhy tím, že ve všem vidí sex a všude ho chce propagovat, policista nucený za trest hlídkovat v šílených kostýmech či třeba servírka toužící proslavit se jako striptérka, kterou bude svlíkat její papoušek. Je toho fakt mnoho a těch zhruba 400 stran jsou nabité humorem, která obsahuje i politickou satirou dělající si svobodně srandu ze všeho a ze všech. Českému čtenáři taky pomůže skvělý překlad, který vynalézavě překládá hlášky i různé slangy Američanů v New Orleans. Autor dostal posmrtně za své dílo Pulitzera, český překladatel by nějakou cenu za tenhle brilantní překlad rovněž zasloužil. Ignácius J' Reilly je šílená úžasná postava, kterého bych v reálu nechtěl znát, ale na stránkách knihy je s ním neskutečná zábava. Kdyby se vyskytoval ve více pasážích, bylo by Spolčení hlupců ještě vtipnější. Osm ztřeštěných hlupců z deseti.