Poměrně tíživý příběh jednoho vztahu. Autorka se dotkla mnoha témat. Matka samoživitelka, hledání partnera a práce, rodiče potýkající se s výchovou autistického dítěte, slavné povolání, novinářská etika, nevěra, stárnutí, alkoholismus, sebevražda, rozvody, zdravý životní styl, ekologie. Všechny tyto ingredience smíchala a vytvořila čtivý příběh života. Chvílemi opravdu bezútěšné čtení. Každý z hrdinů má spousty problémů sám se sebou i s druhými. Pro mě byl velmi zajímavý pohled na výchovu dítěte s autismem. Autorka podle mne tuto problematiku vystihla přesně, celý příběh působí opravdově, o to těžší je chvílemi čtení.

Někdy je cesta k pochopení, že štěstí jsou jenom střípky malinkých radostí, dlouhá, pro hlavní hrdiny tohoto příběhu je navíc hodně trnitá. Viola a Viliam vedou život jako na houpačce, milují se a hádají se, zlobí se na sebe, ale nemůžou bez sebe žít, řeší alkoholismus jednoho z nich a k tomu se jim narodí autistické dítě. I bez všech ostatních problémů jen samotná péče o takové dítě dokáže vyčerpat a rozložit celou rodinu. O tom, jak v téhle zkoušce zvané manželství hlavní hrdinové obstojí, je tento příběh. Od Simony Votyové jsem četla dříve knihu Myší díra, která mě nadchla a tady jsem čekala něco stylově podobného. Ale toto je jiné, je to více typická četba pro ženy, i když se zajímavým námětem a dobře napsaná. Popisy chování autistického dítěte a jeho záchvatů vzteku jsou dokonalé. Asi každého napadne, že trpělivost a doslova sebeobětování rodičů těchto dětí jsou obdivuhodné.