„Copak duch vody pije saské? To je proti přírodě.“ První příběh ze série Okko nese podtitul: Cyklus vody. Když se po otevření zadíváte na první stránku tohoto komiksu, je na ní nejen název podtitulu (Cyklus vody), informace o scénáři i kresbě (Hub) a barvách (Hub & Stéphane Pelayo), ale je tam také malý obrázek. Chvilku jsem se na něj soustředil a nejdříve jsem se musel smát a pak mě tý rybičky bylo vlastně líto. Pro upřesnění, už je to jen kostřička rybičky. Kostra je přidělaná na půlkruhovém dřevě s řasama. Je to malá, ale velmi silná kresba a vypovídá o mnoho věcech. Jen se nad tím zamyslete, než začnete číst toto dobrodružství. Možná budete později překvapeni. Co se týče dalších příběhů v sérii OKKO najdete další informace v mé recenzi. Zde: https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/kolik-je-pribehu-okko-102593 Citát: Jsou schopnosti o kterých nemáš ponětí. OKKO je postava mistra, samuraje bez pána. Má pověst živé legendy. Možná je čestný a výkonný. A vlastně ani nevím, zda je mi sympatický. Je to složitější. Dalo by se totiž říci, že Okko je nájemný zabiják. Ale asi bude přeci jenom čestný. V tomto příběhu se vydává hledat unesenou gejšu. Když se mu zaváže oddaností bratr unesené dívky, začne tím velmi zajímavé „saké“ dobrodružství. Barvy jsou velmi lehké a líbivé. Nijak nedráždí čtenářovo oko.(až na některé červené pasáže) Komiksová okna jsou různorodá a hlavně plná detailů. Někdy je však těch detailů moc a ztrácí se v nich děj. Ale po delším zkoumání najdete správnou cestu. Citát: Slib daný housenkou nezavazuje motýla. Co se týče obsahu, je to docela krvavé a i když je to vlastně sranda, celkově je to docela smutné. Partička, která se vydává hledat Rybičku je hodně různorodá. Cestou se dozvídáte střípky jejich osobností, předností a jejich démonů. Zatím jsou vlastně pro čtenáře záhadou, ale určitě bude víc času je poznat blíže. Zatím se napijme saké a vydejme se za rybičkou. Je to velmi zajímavé dobrodružství, cesta je prolita krví a smrtí. Je to dobrodružné, tajemné, napínaví a já se bavil. Za chvilku se vrhnu na druhou dvoj knihu. Ta nese název Cyklus země. Citát: Můj meč by k tobě příště nemusel cítit takový odpor, jako dnes.

„A ještě dnes, na sklonku svého života, tě někdy oplakávám, roním slzy, slzy vody a hanby.“ Toto je tak prekrásne nakreslené a vyinkerované, že sa mi miestami až zastavovalo srdce, nakoľko niektoré Hubove panely boli vskutku úchvatné a dych vyrážajúce. V jeho kresbe sa nachádza strašne veľa impulzov; koľkokrát som ani nevedel, kam skočiť skôr – či sa viac nechať unášať fantastickou kresbou, alebo scenárom plným v dobrom šialených momentov. Každý komiks zásadne čítam dva razy, aby mi nič neuniklo, a v prípade príbehu ronina Okka a jeho skupiny lovcov démonov mi to prišlo zvlášť vhod. Zábavné, originálne postavy, medzi ktorými je sympatická interakcia. Parádne exotická a chytľavá vec. Kochajte sa. Možno by som tomu vytkol menej výraznú obálku, ale to je ozaj skôr z rangu kto chce psa biť, palicu si nájde.