Plusem a zároveň mínusem Merry Gentry je to, že se tam toho hodně děje. Mám ráda propracované spletité děje, ale vadí mi, když se něco na začátku načne a opět se s tím (pořádně, žádná omáčka okolo) setkám až skoro v půlce knihy. Líbí se mi, že zde nenajdu delší pasáže, které jsou o ničem. Nicméně v určitých částech na mě bylo až moc sexu hned po sobě. Chápu, že je potomek 7 božstev plodnosti, pak jí využívá Bohyně atd. (což je i v příběhu řečeno), ale někdy jsem si říkala, kdy už se posuneme od sexu dál. Moc se mi líbilo, že autorka pořádně zapojila Andaise do příběhu, přece jenom je to Královna (a to s velkým K jako krutá). Velké mínus pro mě ale byla situace s vraždami. Když už je tam autorka dala a staly se více méně hlavním tématem pro tento díl, tak ať to autorka dotáhne do konce. Merry si vydupala v Říši kouzel policii, tak ať to vyřeší, nebo jí alespoň dají vyhodnocené důkazy. Byla jsem opravdu zklamaná, jak to autorka ukončila - vraždy nevyřešeny, plánovaná zrcadlokomunikace Merry, Královny a Taranise se nekonala a také celkové umístění konce se mi nezamlouvalo.

Někdy to své nutkání, potřebu dočíst sérii do konce, opravdu nesnáším. Další Merry. Další příběh nevalné kvality. Po přečtení tohoto dílu se nesmírně těším na poslední dva, které jsou o poznání kratší. „Merry. Chybět mi nebudeš.“