Tahle kniha není ani červená knihovna. Pětatřicetiletá žena se chová jako patnáctka - hodně labilní k tomu.. O práci osobního strážce opět nic. Zato to jde hlavní hrdince dobře u loupačky na zeleninu.:o). Mám podezření že autorka mí IQ šroubováku. Krmí čtenáře perlami jako: Na první vyšetření jdu teprve zítra. Já se přitom privátním doktorům vždycky tak vyhýbala! Není správné, že se lidem dostává různé zdravotní péče podle toho, kolik zaplatí! Ale když na mě došlo, můj idealismus se rozplynul. Poslušně poběžím na soukromou kliniku. O dvacet stran dál se dozvíme že: Monika se z prvního vyšetření vrátila zmatená. Problém byl ve střevech, ale lékaři, motali se kolem ní hned tři, nedokázali říct, co přesně to je. Nabrali jí spoustu krve na různé testy a příště ji čeká rentgen. :))))))))))))))))))))). Mám mít strach ve Finsku onemocnět? Ve státním sektoru nemají ani RTG? Haluz.. Byla jsem překvapená větou: Monika byla navíc bohatá tím NEJHORŠÍM možným způsobem, byla to bohatá dědička. Jakože ukrást peníze je OK? Zabít pro peníze je OK? Spáchat jakýkoli zločin, včetně genocidy nebo ekologické katastrofy je pohoda- ale dědit.. panečku to je fakt na pováženou. Nechápu. Poslední výbuch smích jsem měla na straně 239: Neměla jsem na jaderné elektrárny žádný názor, ale z principu jsem nedůvěřovala ničemu, co vymyslel člověk. Autobus? Knihtisk? Mobil?Abeceda? atd... :o))))). Závěr knihy považuji za SCI FI.. Mám sestřičku můj otec zločinec znásilnil nezletilou, které církev / rodina nedovolila jít na potrat... Těším se na ni uáááá.